Třicet let od malé privatizace. Kdo měl peníze, mohl v dražbě koupit drogerii nebo pekařství

Co roky budovali pro socialistickou vlast, bylo najednou k mání. Přesně před třiceti lety odstartovala na pražském magistrátu první ze série dražeb drobných provozoven. Takzvaná malá privatizace, jak se převodu majetku z rukou státu do soukromého vlastnictví říká, měla pomoct probudit podnikatelského ducha Čechů. Ve světě šlo přitom o něco zcela unikátního.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé mohli při malé privatizaci koupit drogerii nebo pekařství, stát ale nekontroloval původ peněz (ilustrační foto) | Foto: Judith Lu | Zdroj: Flickr | CC BY-NC-ND 2.0,©

Psal se rok 1990 a tehdejší Československo se měnilo doslova před očima. Jednou z vůbec prvních nejzásadnějších změn bylo převedení drobných samoobsluh, drogérií, pekařství nebo třeba autoservisů do rukou obyčejných lidí. Prostřednictvím malé privatizace chtěl stát zformovat novou podnikatelskou sféru.

„Provozovny se musí vydefinovat, zákon vymezuje, co musí být o každé z nich známo každému potenciálnímu kupci. Obě republiková ministerstva na tom pracují, připravují i takzvané okresní privatizační komise,“ popsal tehdejší federální ministr financí Václav Klaus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Třicet let od malé privatizace. Téma pro Terezu Beránkovou

Mezi lidmi ale návrh budil emoce a nevoli. Ne každý totiž na koupi vysněné provozovny měl. Původ peněz navíc zákonodárce nezajímal.

Takto v dobové nahrávce reagoval ministr bez portfeje a otec malé privatizace Tomáš Ježek na poznámku posluchačky Českého rozhlasu.

„Odcituji tady otázku paní Novákové z Prahy 7: Malá privatizace je v současné době podporování starých struktur. Všechno si mohou koupit veksláci, bývalí komunisti, zelináři, řezníci, kteří nabyli peníze v uplynulých letech nikoli prací,“ přečetl moderátor.

„Demokratický stát, pokud by chtěl aplikovat nějaká pravidla toho typu, že by každému prohlídl peněženku dříve, než si půjde koupit, by znamenalo, že každý, včetně paní Novákové z Prahy 7, by musel prokázat, odkud vzal peníze na koberec, na ledničku a tak dále, což není možné,“ bránil postup Ježek.

Sexshopy místo samoobsluh?

Bývalý šéf Fondu národního majetku Roman Češka s odstupem třiceti let hodnotí malou privatizaci jako velmi povedenou. Čerstvé jsou ale jeho vzpomínky i na nevoli lidí.

Zemřel jeden z autorů kuponové privatizace Tomáš Ježek. Bylo mu 77 let

Číst článek

„Skoro bych řekl, že byl odpor k malé privatizaci, protože zejména z menších obcí zaznívaly obavy, že když jim prodáme jejich samoobsluhu, tak tam někdo vybuduje sexshop a najednou nebude kde si koupit chleba, vajíčka a normální potraviny. Ale myslím si, že po jednom či dvou letech se ukázalo, že to byly liché obavy,“ popisuje pro Radiožurnál.

S optimismem sobě vlastním se na probuzení československého podnikání po čtyřicetiletém spánku zkraje devadesátých let těšil také tehdejší prezident Václav Havel:

„Města a vesnice se zaplní, rozkvetou, těmi malými rozmanitými obchůdky s rozmanitým sortimentem, kde jak tomu kdysi bývalo, u každého dostanete něco trochu jiného a mohou být v jedné ulici tři pekařství, ale vy máte to své, protože tam mají přesně ten druh rohlíku, který máte rád.“

Jedno takové pekařství vybudoval taky Jaroslav Švamberk z Hořic v Podkrkonoší. Prodejnu na přelomu tisíciletí odkoupil od důchodce, který ji právě v malé privatizaci získal, ale později už neměl komu předat. „Byl tam úplně od počátku, od roku 69. Deset let před revolucí byl vedoucí a pak si to odkoupil,“ vzpomíná.

První prodaný obchod

Vůbec první zprivatizovanou samoobsluhou se pak stala ta, kterou na den přesně před třiceti lety vydražila na pražském magistrátu Anna Wertheimová. Ta si také ze dne, který z ní udělal plnokrevnou podnikatelku, odnesla jeden speciální suvenýr.

Vláda může využít miliardy z privatizačního fondu, schválila opět sněmovna. Novela prošla o dva hlasy

Číst článek

„Kladívko je originál, přímo jsem ho dostala od pana Ježka po aukci a tehdy měl takovou průpovídku. Říkal mi: ‚Jednou to kladívko bude mít větší hodnotu než vaše prodejna‘,“ přibližuje Wertheimová.

Aukce probíhaly až do roku 1993. Českému státu díky prodeji 24 tisíc provozoven do státního rozpočtu přibylo bezmála 32 miliard korun. Peníze se v pozdějších letech používaly třeba na odstranění následků povodní nebo do Státní fond životního prostředí.

V roce 2018 prosadila vláda Andreje Babiše (ANO) napojení Fondu národního majetku na státní rozpočet a peníze použila na navýšení důchodů.

Tereza Beránková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme