Tlak na evropské banky se stupňuje. Kvůli obavám, že by se některé z nich kvůli problémům eurozóny mohly dostat do kritické situace, jim totiž investoři stále méně důvěřují. Index sledující evropské banky proto včera padl na devětadvacetiměsíční dno a podle agentury Reuters ztratil od začátku září už 12 procent. Spekulace o tom, že Brusel přijde s celoevropským plánem záchrany, se tak množí.

Tento článek je více než rok starý.

9:42 7. září 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Stále hlasitěji se spekuluje o tom, že Evropu čeká bankovní krize. „Už během první fáze krize bylo jasné, že banky se budou vzpamatovávat dlouhou dobu a že se mohou dostávat do potíží opakovaně. Zjednodušeně řečeno, banky nejdříve způsobily potíže státům, které se teď potýkají s dluhovými problémy a působí potíže bankám. Takže nelze vyloučit, že evropský bankovní sektor čekají další potíže,“ souhlasí analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Problematickými faktory jsou relativně nižší míra kapitálové přiměřenosti, velká expozice vůči problémovým zemím v Evropě a třeba slabé výnosy. Těmto charakteristikám odpovídají podle Hatlapatky řecké banky, některé španělské a italské nebo menší německé zemské či regionální banky.

České banky naopak takto ohroženy nejsou. Nedávné spekulace například o problémech francouzské Société Général se týkají právě jen mateřské banky.

Zdroje agentury Reuters se domnívají, že Brusel začne tlačit na některé banky, aby se spojily a tak posílily. Zároveň se podle nich dají čekat vyšší požadavky na rezervy.

„Možná je trochu ironické, že Brusel tlačí na spojování bank, protože právě velké banky byly označovány za jednu z příčin první finanční krize. Ale je pravda, že některé regionální banky v Německu nebo Španělsku mohou mít problémy přežít a že nejsou tak velké, aby hrozilo nějaké riziko. Kapitálové požadavky jsou definovány pravidly Basel 3, která se budou zavádět v následujících letech,“ vysvětluje Hatlapatka.

Podle nejmenovaného vysokého evropského úředníka Brusel diskutuje možnosti, jak banky kapitálově posílit ze státních peněz. Hatlapatka však takový zásah považuje za nereálný:

„Když se podíváme, v jakém stavu jsou evropské státy, nedá se očekávat nějaké panevropské řešení typu ‚posílíme kapitálově banky‘. Myslím si, že to by přišlo v úvahu jedině v případě, že by nějaký další stát musel restrukturalizovat svůj dluh.“

Roman Chlupatý, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít