Máme krizi pod kontrolou, vzkázali z Berlína Merkelová a Sarkozy

Diskuse kolem Eurozony před lednovým summitem nabírají rychlost. Dnes se odehrálo další kolo jednání tandemu Merkelová - Sarkozy. Německá kancléřká a francouzský prezident v Berlíně projednávali záchranu eura i bankovní daň. Špatné zprávy z Řecka bouřlivou debatu nevyvolaly, Merkelová připomněla, že Německo si řecký odchod stále nepřeje.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová těsně před svou schůzkou

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová těsně před svou schůzkou | Zdroj: ČTK

Kancléřka Merkelová po jednání oznámila, že pakt rozpočtové disciplíny by mohl být podepsán ještě tento měsíc, nejpozději prý začátkem března. Dramatické reakce na špatné zprávy Řecka o horšícím se stavu tamní ekonomiky na tiskové konferenci po jednání Angely Merkelové s Nicolasem Sarkozym nezazněly.

Výroky kancléřky Merkelové se víceméně už rok nesou ve stejném duchu, tedy že Německo si nepřeje odchod Řecka z eurozóny. Čas od času se sice v médiích objeví, že německé ministerstvo financí pracuje na krizových scénářích pro takový případ, ovšem státníci si jsou dobře vědomi toho, že jakýkoli ostřejší výrok má okamžitý dopad na finančních trzích, takže na tiskové konferenci zopakovali jenom to, že musí co nejrychleji dojít k realizaci druhého záchranného balíčku pro Řecko.

Mezinárodní měnový fond už neoficiálně přiznává, že Řecko nebude možné splácet půjčky a řada ekonomů soudí, že Řecko by mělo opustit eurozónu, a to včetně českého guvernéra ČNB Miroslava Singera.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tiskovou konferenci po jednání Merkelové se Sarkozym sledovala zpravodajka Klára Stejskalová. Ve studiu Rádia Česko byl poté politolog Robert Schuster z Ústavu mezinárodních vztahů

Žhavým tématem je zdanění bankovních transakcí. Sarkozy v Berlíně zopakoval, že udělá vše pro to, aby bankovní daň začala ve Francii platit co nejdříve.

Německá kancléřka ho podpořila a řekla, že ona osobně to vidí jako pozitivní krok. Taková shoda ale zdaleka nepanuje ve spolkové vládě. Koaliční FDP se zavedením daní nesouhlasí, pokud by je nepřijalo všech 27 členských zemí Evropské unie, což je kvůli postoji především britské, ale i české vlády v tuto chvíli nepřijatelné.

Merkelová se Sarkozym předjednávají agendu evropského summitu, který se sejde v Bruselu 30. ledna. Jde především o nastartování růstu, snížení nezaměstnanosti. Merkelová a Sarkozy chtějí pracovat na tom, aby Evropa obstála v celosvětové hospodářské soutěži, aby přicházela s inovacemi, a tomu podle nich musí být podřízený i systém evropských dotací.

Celý tento týden se v Berlíně nese v duchu jednání o budoucnosti eurozóny. Na setkání s Merkelovou zítra přijede i šéfka MMF Christine Lagardeová a ve středu dorazí také italský premiér Mario Monti.

Eurozóna v rukou tandemu Merkozy

Český ministr zahraničí v rozhovoru pro dnešní týdeník Der Spiegel kritizoval to, že se Merkelová a Sarkozy na dalších postupech domlouvají bez účasti ostatních zemí eurozóny.

Politolog Robert Schuster z Ústavu mezinárodních vztahů připomíná, že Schwarzenberg takováto slova pronesl několik týdnů po projevu polského ministra zahraničí Sikorskiho, který Německo k záchraně eurozóny vyzval. „To Němci brali jako velkou senzaci. A teď přichází několik týdnů poté Schwarzenberg, který naopak toto brzdí,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodajka Klára Stejskalová mluvila o dnešním jednání německé kancléřky Merkelové s francouzským prezidentem Sarkozym ve večerních Ozvěnách dne.

„Na straně jedné je z pohledu mnoha Evropanů pohodlné, když vidí, že se Sarkozy s Merkelovou scházejí, že se dokážou na něčem dohodnout a že potom toto duo přijde s nějakými návrhy,“ říká Schuster a pokračuje:

„Problém je v tom, že tato jednání vznikají v prostředí relativně neprůhledném, netransparentním. Nikdo přesně neví, co za těmi dveřmi, ať už v Paříži nebo Berlíně, kdy se oba politici setkají, co tam všechno probíhá, jak ta jednání jsou nastavena. A to zvyšuje u těch ostatních Evropanů a zejména u zástupců menších a středně velkých zemí jako například České republiky potom oprávněné obavy z toho, co tam oba státníci dojednávají.“

Platí to podle Schustera obzvlášť pro země, které v minulosti mají zkušenost s tím, co to je, když si mocnosti země rozdělily nebo podmanily. I Česká republika ví, co to je, když se jedná „o nás bez nás“.

Klára Stejskalová, Matěj Skalický, Martina Vacková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme