Manažer světové pojišťovny: Spotřebitelé kvůli krizi přehodnocují rizika

Stále probíhající krize vede k zásadnímu přehodnocení rizik. Lidé mají větší zájem se proti případným problémům zabezpečit. Zároveň mnohem pečlivěji zvažují, kde všude na ně číhá nebezpečí. Krize tak svým způsobem mění to, co a jak pojišťovny dělají.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Otazník

Otazník | Foto: Fotobanka stock.xchng

Nejen v regionu střední a východní Evropy, který je navíc specifický tím, že stále dospívá. Romanu Chlupatému to ve Vídni řekl náměstek generálního ředitele Vienna Insurance Group Peter Hagen, který se na začátek zaměřil na to, zda jsou teď lidé kvůli krizi opatrnější.

Lidé sice méně utrácejí, ale mnohé průzkumy a indikátory naznačují, že jsou kvůli krizi čím dál tím opatrnější – že se čím dál tím víc snaží omezit riziko. To jste nijak nepocítili?

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Martina Chlupatého s náměstkem generálního ředitele Vienna Insurance Group Peterem Hagenem

„Určitě. Víte, v tuto chvíli sledujeme, že si lidé sice nekupují nová auta, jak jsem řekl, ale pojišťují si auta, která už mají. Nestaví nové domy, ale také neruší pojistky domů, které už vlastní. Což potvrzuje, že lépe rozumí tomu, co je to risk; uvědomili si, že rizika existují; a snaží se rizikům ve větší míře předcházet. No a to vše se do počtu a struktury pojistek promítlo. To je vidět zejména v v oblasti životních pojistek. Ve chvíli, kdy lidé pocítili krizi, abych tak řekl, na vlastní kůži, zájem o neživotní pojistky buď oslabil, a nebo zůstal na původní úrovni. Poptávka po životních pojistkách naopak prudce narostla. Lidé prostě začali víc spořit. A jednou formou spoření se stalo i životní pojištění.“

Platí respektive platilo to samé i pro náš region – tedy oblast střední a východní Evropy?

„Tak všude ve střední a východní Evropě – tedy s výjímkou Polska – zájem o neživotní pojištění stagnoval, zatímco oblast životních pojistek zažívala explozivní růst. Polsko, jak víte, bylo jedinou zemí, kde hospodářství rostlo i během krize. A tam tak pokračoval vývoj, který tu byl před krizí – solidně rostla jak oblast neživotního tak i životního pojištění,“ připomněl Peter Hagen.

Čekáte, že větší zájem lidí o to pojistit se – a nebo zajistit se – proti riziku tu bude i po krizi? A nebo jde o přechodnou záležitost, která po odeznění současných problémů zmizí?

„Já si myslím, že s rizikem je to tak, že jakmile jste si ho jednou vědomí, už na něj nezapomenete. No a díky krizi si podle mě lidé uvědomili, že se o svoji buducnost musí starat do značné míry sami. Že prostě nemohou tak moc spoléhat na vládní pomoc, vládní podporu a státem dotované penzijní plány; že nemohou brát ani svůj plat jako jistou věc. Lidé si prostě uvědomili, že musí začít spořit. No a jednou z forem spoření je životní pojištění. Jinými slovy, podle mě ta větší obava z rizika – a nebo vědomí toho, že riziko existuje – přetrvá. K čemuž bych ještě doplnil, že se to netýká a nebude týkat jen životního pojištění. Změny je možné sledovat i v oblasti pojištění majetku. Lidé jsou si mnohem více vědomi toho, že je ho třeba pojistit. Otázkou je, zda si to teď mohou dovolit, rozumíte.“

Jaká je vaše zkušenost – mohou si to teď třeba Češi dovolit a nebo se kvůli krizi mnozí dostávají do situace, kdy sice mají pocit, že by se měli pojistit, ale prostě na to nemají?

„Vezmeme-li v potaz, že průměrná pojistka domácnosti v České republice přijde řekněme na nějakých 100 a nebo 120 euro, tak jde o něco, co si většina lidí, kteří vlastní byt, může dovolit. Je to jen o pár piv ročně méně, abych tak řekl. Proto si skutečně myslím, že nejde ani tak o to, zda si to člověk může dovolit, ale zda o tom opavdu přemýšlí. No a my si myslíme – a už to také sledujeme – že o tyto druhy pojistek je teď stále větší zájem,“ poznamenal Peter Hagen.

Z tohoto pohledu – a s jistou nadsázkou – je možné říci, že krize je a nebo bude pro pojišťovny – a nebo obecněji pro vás sektor přínosná? Že bude mít veskrze pozitivní vliv?

„Já bych neřekl, že je krize dobrá. Snaha předejít riziku je dobrá. Popravdě, dal bych přednost tomu, kdyby se lidé začali zajišťovat vůči riziku kvůli něčemu jinému, než je zkušenost s hospodářskou krizí. Proto bych určitě netvrdil, že je krize dobrá. Není dobrá. Kvůli ní se lidé bojí; bojí se budoucnosti, bojí se investovat a tak dále. A to zcela určitě není dobré. V dlouhodobém horizontu to není nic výhodného ani pro pojišťovny. Lidé by se neměli bát. Naším posláním v podstatě je lidi obav zbavit. A ne na obavách vydělávat,“ uvedl Peter Hagen, náměstek generálního ředitele Vienna Insurance Group.

Milan Kopp, Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme