Marže velkých obchodníků prodražují potraviny až o stovky procent

Za poloviční i nižší ceny by mohly obchodní řetězce prodávat potraviny, pokud by si ovšem účtovaly stejné marže jako malí obchodníci. Marže velkých obchodníků totiž potraviny značně prodražují, a to až o stovky procent.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Potraviny pro diabetiky (ilustrační foto)

Potraviny pro diabetiky (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Kvalita je tady o hodně lepší, právě proto máme dražší ceny,“ říká vedoucí malé masny na pražských Vinohradech. Podle ní kvůli snaze o větší kvalitu svých potravin mají ale malí obchodníci menší zisky.

Drobní obchodníci jsou totiž omezeni tím, že nemohou stlačit ceny pro výrobce, a tak se musejí i jejich marže držet při zemi. To potvrzují i majitelé nedalekého obchodu s ovocem a zeleninou: „Marže se pohybují okolo 15-20 procent. Nějakých 100 procent nepřipadá vůbec v úvahu.“

Zatímco klientela velkých obchodů slyší na slovo „akce“, do malých se chodí nakupovat prověřené a kvalitní zboží. To je také jediná cesta k tomu, aby maloobchody v tvrdé konkurenci obstály. Jinak nemohou odolávat tlaku řetězců, které umí nabídnout v akci zboží i za nižší cenu, než jsou reálné výrobní náklady.

Snížená cena potravin v akci může někdy znamenat i nižší kvalitu

Číst článek

Podle Miroslava Tomana z potravinářské komory si ale takovéto případné ztráty kompenzují nízkými cenami pro dodavatele a maržemi, které často přesahují 100 procent:

Přehrát

00:00 / 00:00

O tvoření marží u velkých a malých obchodníků se zajímala reportérka Zuzana Vlčková

„U základních potravin jsou marže okolo 10-15 procent. Čím je ale výrobek kvalitnější, čím má vyšší přidanou hodnotu, tím se marže pohybují až ve stovkách procent. Například u tvarohů je to až 200 procent, u jogurtů se bavíme okolo 50-60 procentech. U sálamů od 45 procent nahoru.“

Jak se marže tvoří, nechtějí oslovení mluvčí obchodních řetězců komentovat. Jan Dvořák z řetězce Tesco ale zdůrazňuje, že marže ve své podstatě není zisk obchodníka:

„Marže v prostředí moderního retailu jsou desítky tisíc pracovních míst napříč republikou včetně sociálně ohrožených regionů, náklady na energie, dopravu, na samotné obchody, na jejich obslužnost a v neposlední řadě i peníze zaplacené na daních a odvodech do českého státního rozpočtu. Samotný zisk v marži tvoří opravdu zanedbatelnou část.“

Češi začínají při nákupech preferovat kvalitu, i za vyšší cenu

Číst článek

Dochází tak k paradoxní situaci, kdy mají prvotní producenti stále nižší výnosy, a to i při stoupající ceně potravin. To je také společně s dovozem levného zboží ze zahraničí jednou z hlavních příčin propadu v potravinářské výrobě, ke kterému došlo v loňském roce.

Tržní podíly 10 největších řetězců na trhu rychloobrátkového zboží v roce 2011 | Foto: ČTK

Zuzana Vlčková, Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme