Méně poslanců a úředníků i vyšší daně. Rakousko čeká největší šetření od války
Rakousko chce mít v roce 2016 vyrovnaný státní rozpočet. Má ho k tomu dovést obrovský úsporný balík schválený rakouskou vládou. Bude se hlavně šetřit, ale na druhé straně porostou i některé daně. Úsporná opatření se někdy označují jako největší v poválečné historii.
Rakousko chce za čtyři roky ušetřit 26,5 miliardy eur, částečně reformou penzijního systému.
Například už nebude tak snadné odcházet do předčasného důchodu a bude nutné odpracovat více let než dosud. V příštích dvou letech se sníží valorizace penzí.
Omezí se také investice do dopravní infrastruktury. Týká se to hlavně ambiciózních železničních tunelů, kterými rakouské státní dráhy prosluly. Železničáři a zemědělci pak přijdou o svou zdaněnou naftu.
Opatření je celá řada, všechna je ale ještě musí schválit rakouský parlament. Mohlo by při tom dojít k určitým korekcím, kostra úspor by nicméně měla zůstat stejná.
V rámci šetření se má zmenšovat i samotný parlament. Návrh počítá se snížením počtu poslanců obou komor o deset procent, o stejnou kvótu by se měla zmenšit vláda.
Navíc chce rakouský kabinet velké koalice vyhlásit stop stav na přijímání nových zaměstnanců do státní správy. Vypadat by to mělo tak, že pokud nějaký státní úředník odejde do penze, jeho místo už se znovu neobsadí, ale definitivně zruší.
Sedmdesát procent úspor, 30 procent z daní
Kromě šetření se budou zvyšovat některé daně. Vzájemný poměr úspor a vyšších daní je nastavený na 70 ku 30 procentům.
Nejvíc se všeho se zatíží transakce s nemovitostmi, například spekulanti s půdou už nebudou moci po deseti letech prodat pozemky bez daně. Nově budou více zdaněné i 13. a 14. platy, což postihne hlavně vysokopříjmové skupiny.
Vláda chce rovněž snížit daňové úniky, a to třeba tím, že uzavře novou mezivládní dohodu se Švýcarskem, aby se rakouští daňoví dlužníci nemohli v sousední zemi schovávat, nebo zdaněním finančních transakcí.
Ekonomů chybí zásadní reformy
Zatímco vládní koalice označila dojednané úspory za obrovský úspěch, ekonomové už tolik nadšení nejsou.
Kritizují jednak to, že kabinet sice nalinkoval příkladné úspory, ale ve skutečnosti nepřipravila žádné zásadní reformy, hlavně ve zdravotnictví a školství. Po skočení balíčku v roce 2016 se tak podle některých ekonomů začnou dluhy nabalovat nanovo.
Druhá námitka je, že až třetina státních příjmů, s nimiž úsporný balík počítá, dosud není garantovaná. Například se počítá s některými zákony, které ještě neschválila Evropská unie.
