Měnová válka bude jedním z hlavních témat summitu G20
Nad světem se vznáší nebezpečí měnové války. Experti i politici se obávají, že velké státy se budou snažit uměle snižovat kurzy svých měn, aby získaly výhodu nad ostatními. O nebezpečí měnové války bude na dnes začínající schůzce v Soulu jednat skupina G20 - tedy 20 největších ekonomik světa.
Měnovou válku podle kritiků začali Američané. Americká centrální banka natiskne nové peníze v hodnotě 600 miliard dolarů. To prý povede k inflaci a ke snížení hodnoty dolaru proti ostatním měnám. Americké zboží se tak stane levnější a ve světě se tedy bude lépe prodávat na úkor výrobků ostatních zemí.
Američané tyto útoky ale odmítají. Tvrdí, že chtějí jen posílit růst vlastní ekonomiky, což prospěje všem. Máslo na hlavě má podle nich hlavně Čína, která udržuje uměle nízký kurz vlastní měny. Uzavření míru od schůzky G20 většina expertů nečeká.
Čína prý možná ustoupí
Čínský prezident v předvečer summitu varoval před globální krizí a zároveň vyzval ostatní země, aby řešily vlastní problémy a vinu nesvalovaly na druhé. Někteří analytici ale očekávají, že Peking částečně ustoupí mezinárodnímu tlaku a uvolní čínskou měnu, která je v současnosti podhodnocena vůči americkému dolaru o 20 až 40 procent.
Spojené státy by na oplátku měly přestat pumpovat další peníze do vlastní ekonomiky. Experti v této souvislosti mluví o tom, že je nutné přejít na tržní kurzy měn. Jedině tak totiž lze předejít měnovým válkám vedoucím k omezení světového obchodu.
Američané dělají, podle ekonoma Evžena Kočendy z centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI, což je společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, co mohou:
„Snaží se zvýšením objemu peněz přinést do ekonomiky další vhodné prostředky, zejména pro investice, které jsou motorem ekonomiky. Tyto prostředky budou plout do ekonomiky po dobu několika měsíců a vůči peněžní zásobě ve Spojených státech to zas není tak hrozivé číslo.
Analytik ze společnosti Patria Finance David Marek si myslí, že se americká centrální banka chová naprosto standardním způsobem a plní svojí ústavní povinnosti:
„A to je snižovat nezaměstnanost na minimální možnou úroveň a snažit se o cenovou stabilitu. Nezaměstnanost je v USA vysoká a hrozí spíš deflace, než inflace. Tak jak se rozhodl FED bylo logické a očekávatelné. Pozornost by měla být upřena na skutečného škůdce, kterým je Čína a okolní země jihovýchodní Asie, které udržují devizový kurz záměrně podhodnocený.“
Kočenda: Svět na prahu měnové války spíše nestojí
Svět se bojí vypuknutí takzvaných měnových válek, kdy se každá země bude snažit snížit kurs svojí měny, aby její zboží zlevnilo a dalo se lépe vyvážet, samozřejmě na úkor produkce ostatních států. Podle Kočendy ale svět na prahu měnové války nestojí:
„V dnešní době jsou všechny země provázány v rámci globálního finančního trhu a většina důležitých zemí nemá žádná omezení na pohyb finančního kapitálu nebo nemá žádná omezení na kapitálových účtech. A jestli jedna země začne devalvovat vůči té druhé zemi, tak ta ji může velmi rychle odpovědět.“
Podle Ilony Švihlíkové z pražské Vysoké školy ekonomické se země snaží tímto způsobem získal hospodářský růst uměle, tedy devalvačně. Přebytky Německa, Číny a deficity USA jsou problémy globální nerovnováhy:
„Problém globálních nerovnováh ukazuje na to, že některé země si zvolily svoji hospodářskou strategii neudržitelně. Problém nejsou jen deficitní země, ale i ty přebytkové. Především Německo by mělo přestat se strategií mzdové deflace a více se orientovalo na svůj vnitřní trh.“
Podle Ilony Švihlíkové potřebuje svět makroekonomickou koordinaci:
„Ve chvíli, kdy si nějaká významná ekonomika – ať už je to Čína, Německo nebo Spojené státy vybere svou cestu k řešení problémů, je potřeba, aby to minimálně prodiskutovala se svými partnery. Strategie mzdové deflace poškozuje nakonec samotné Německo. Nelze už postupovat tak, že si země sama zvolí hospodářskou strategii a nebere v úvahu, jaké dopady to bude mít na celou globální ekonomiku.“
Pokud se chtějí vedoucí mocnosti dohodnout na nějakém smysluplném opatření, které by opatřilo průmyslový, obchodní i mezinárodní finanční systém, nemohou se obejít bez rozvojových ekonomik, které jsou na vzestupu. Patří mezi ně kromě Číny i Brazílie nebo Indie. Bez nich nelze podle zahraničněpolitického analytika Českého rozhlasu Milana Slezáka někam dospět.
Zástupci Spojených států chtějí na dnešním jednání prosadit to, aby si hlavní ekonomické státy G20 stanovily závazné limity pro schodky obchodní bilance - schodek nebo naopak přebytek obchodní bilance by nesměl přesáhnout 4 procenta HDP u každé země. Což je pro Německo nebo pro Čínu zcela nepřijatelné.
Malá Česká republika s velmi otevřenou ekonomikou - angažovaná se zahraničními zeměmi prostřednictvím zahraničního obchodu, zahraničních investic nebo různých plateb, je náchylná na jakékoli turbulence. Většina zboží je fakturována v dolarech a eurech. Jiné země by tak vzájemnou turbulenci přenesly výrazně i na Česko.
