Merkelová a Sarkozy chtějí omezovat velikost bank. Podle expertů návrh zřejmě neuspěje
Direktivně omezit velikost bank. Regulovat výši prémií bankéřů a v neposlední řadě prosadit navýšení bankovních rezerv. S plánem na prosazení těchto kroků na zářijové zasedání zemí G20 společně vyrazí německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Shodli se na tom v pondělí v Berlíně s tím, že to jsou právě tato opatření, která mají snížit pravděpodobnost opakování krize, jakou nyní svět zažívá.
Nejradikálnějším záměrem Merkelové a Sarkozyho je omezení velikosti bank, které by se napříště už neměly stát příliš velké na to, aby si je stát nemohl dovolit nechat zbankrotovat. Po něčem podobném sice experti stále hlasitěji volají, doposud ale neúspěšně.
Podle Pavla Hnáta z Vysoké školy ekonomické v Praze ale zmíněný návrh zatím postrádá konkrétní obrysy na to, aby se o něm dalo seriózně diskutovat.
Zářijové zasedání zemí G20 a plány německé kancléřky Angely Merkelová a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Podrobněji s Pavlem Hnátem z Vysoké školy ekonomické v Praze.
"Návrh je to zatím spíše vágní. Merkelová ho dokonce formuluje tak, že banky by neměly být natolik velké, aby nemohly posléze stát vydírat, což postrádá jednoznačnou koncepci. Domnívám se, že diskuse kolem tohoto záměru nastane v souvislosti s přílišným omezováním bankovního trhu. Lze očekávat, že právě na tento faktor se zaměří v USA a Velké Británii," zmínil Hnát pro Rádio Česko a dodal, že pokud by některý ze států G20 návrh nepodpořil, nemělo by cenu o něm dále diskutovat, protože by logicky znevýhodňoval ty ostatní.
Často diskutovaným tématem jak v Německu a ve Francii, tak i například ve Spojených státech a v Británii je omezení prémií bankéřů.
Podle Hnáta jde ale spíše o populistické gesto, které se zdravím sektoru nemá moc společného. "Z pohledu Merkelové se jedná o předvolební tah," myslí si Hnát.
Klíč proti krizi spočívá v omezení zadluženosti států
Omezení velikosti bank a prémií bankéřů, stejně jako navýšení rezerv, jsou záměry, které přinejmenším někteří členové G20 diskutují už dlouho. Snaha o jejich prosazení tak není překvapením. Naopak některé kroky, které by pomohly, a kterým se nikdo ze členských států - možná překvapivě - nevěnuje, ekonomové na summitech G20 postrádají.
"Je třeba seriózní diskuse o zbytečném utrácení a zadlužení států. Hledají se recepty na omezování bank a finančních rizik, spojené s takzvanými stimulačními balíčky, proti kterým samozřejmě v krizi nikdo neprotestuje, zároveň tím ale logicky roste státní zadlužení," míní Hnát.
V této souvislosti vyvstává otázka, jak důležité bude, aby největší ekonomiky světa dokázaly koordinovat postupné snižování angažovanosti státu v jednotlivých členských státech G20, respektive aby například centrální banky utahovaly měnovou politiku v rámci jakési dohodnuté a sladěné globální politiky.
"Krize ukázala, že globální koordinace bude čím dále důležitější. Když bude některý ze států vybočovat vlastní hospodářskou politikou, může tím negovat kroky ostatních, což může být ve světě volných financí a likvidity nebezpečné," uzavřel Hnát pro Rádio Česko.
Přečtěte si také:
Počet problémových bank v USA vrostl. Podle analytiků jde o trend
Americká ekonomika začne v druhém čtvrtletí růst
Výsledkovou sezónu poznamenala krize. Banky příjemně překvapily
ECB a jiné centrální banky poskytnou pomocí FEDu peníze na americké finanční trhy
