Merkelová věří druhému pokusu o záchranu Řecka před bankrotem
Lídři členských zemí eurozóny věří, že snaha zachránit Řecko před státním bankrotem bude úspěšná. Na bruselské schůzce se spolu s představiteli zemí Evropské unie s vlastní měnou dohodli na druhém záchranném balíku pro zadlužené Řecko. Atény tak dostanou nové půjčky v hodnotě desítek miliard eur, výměnou za ně musí přijmout další úsporná opatření.
Řecký parlament musí nejdříve schválit další tvrdá úsporná opatření – seškrtat státní výdaje, zvýšit daně a zprivatizovat několik milionů metrů čtverečních státní půdy. Teprve pak do Atén od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu přijdou slíbené půjčky.
Kuriozitou a komplikací je, že Řecko nemá katastr nemovitostí a bude těžké dohledat, kdo je majitelem kterého pozemku. Řecko však proklamuje, že nechce prodávat celé ostrovy, třebaže by prodej i malého ostrůvku jeho situaci vyřešil.
Německá kancléřka Angela Merkelová je přesvědčena, že na druhý pokus už se záchrana Řecka podaří. „Všichni vědí, že to bude velmi těžké,“ prohlásila. A to hlavně pro Řeky, kteří musejí pokračovat v utahování opasků. Jiná možnost ale podle kancléřky není, záchrana Řecka je nutná pro stabilizaci eurozóny.
„Dosáhli jsme důležité politické dohody, která zajistí stabilitu eura. Znovu v ní zdůrazňujeme, že pro to uděláme cokoliv,“ oznámila.
Na adresu řecké opozice, která má k podmínkám ze strany EU výhrady, Merkelová v jednoznačném náznaku vzkázala, že řečtí opoziční vůdci teď musí splnit svoji „historickou odpovědnost“.
Nečas: Plán B mají zřejmě jen finanční trhy
Český premiér Petr Nečas má jiný názor: podle něho by mělo Řecko raději část svých dluhů škrtnout, tedy zbankrotovat. Unie však prý nemá pro případ řeckého bankrotu připravené alternativní postupy.
„Plán B Unie nemá, nikdo s ním nepočítá, obávám se, že plán B mají v tomto případě finanční trhy. Plán B by potom znamenal zhoršení postavení celé eurozóny na finančních trzích. Obávám se, že pak by to mělo dopady na celou Evropskou unii, na celou eurozónu, ale také na nás samozřejmě,“ uvedl Nečas.
Ekonom Reiffeisenbank: Důležitější je budoucnost eurozóny
Také ekonom společnosti Raiffeisenbank Aleš Michl považuje Řecko za ztracený případ. „Pro mne není rozhodující řešení Řecka, ale řešení samotné eurozóny. Plán A, tedy úvěrovat Řecko je špatně, měl by se vzít plán B, co bude s eurozónou. Jestli se bude federalizovat nebo jestli se rozpadne.“
Možnost, že by eurozóna zanikla, tady podle něho je. „Pokud politici neřeknou jasný plán B, tedy co s ní chtějí dělat, potom hrozí, že to malé Řecko, které je 3 procenta HDP celé eurozóny, může být něco jako Lehman Brothers v Americe. To byla taky taková střední banka, která v září 2008 spadla a strhla s sebou všechny ostatní.“
Ekonom společnosti Raiffeisen bank Aleš Michl upřednostňuje v Ozvěnách dne úvahy o budoucnosti eurozóny
Unie prý přitvrdila jen ve slovech, v číslech však není patrné, že by se Řecko zlepšovalo. Například v řeckém průmyslu jsou jednotkové náklady práce stále o 40 procent větší než v roce 2005. „Řekové vůbec nešetřili a neustále si zvyšují platy více než je produktivita práce. Na číslech nevidím, že Řecko dělá nějakou změnu,“ tvrdí Michl.
Česko podle něho zaujalo správný přístup k pomoci Řekům, mělo by však tvrději požadovat po Evropské unii vizi budoucnosti eurozóny. „Řecko tady totiž není samo, může být problém Irsko, Portugalsko, Španělsko a třeba i Itálie. Je třeba ty problémy řešit teď,“ varuje Michl.
Účet k zadlužení otevřel otec současného předsedy vlády, socialistický premiér Andreas Papandreu. Řadu let ho Řekové projídali, k čemuž jim pomáhaly i následné pravicové vlády. Poslední premiér Kostas Karamanlis Evropské unii nepřiznal pravdivý stav řeckého deficitu, což vyvolalo současnou řeckou krizi.
Evropští ministři financí budou rozhodovat o proplacení páté řecké splátky 3. července.
