Státní Mero vypovědělo Unipetrolu smlouvu na přepravu ropy. Na vyjednání nové mají rok

Státní firma Mero, která vlastní a provozuje dva tuzemské ropovody, vypověděla k prvnímu červnu letošního roku smlouvu o přepravě ropy se společností Orlen Unipetrol. Od minulého měsíce tak začala běžet roční výpovědní lhůta. Během ní by se měly obě firmy domluvit na podmínkách nového, dlouhodobého kontraktu. Informaci Českému rozhlasu potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Mero ani Orlen Unipetrol záležitost nechtěly komentovat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zásobník společnosti Mero

Státní firma Mero vlastní veškeré potrubí pro přepravu ropy do Česka | Foto: Tomáš Adamec | Zdroj: Český rozhlas

„Co se týká obchodních vztahů s našimi zákazníky, tak k těm se nevyjadřujeme. Takže bych se omluvil a zůstal bez komentáře,“ řekl na dotaz Českého rozhlasu generální ředitel společnosti Jaroslav Pantůček. Podobně reagoval i Orlen Unipetrol. „Obchodní vztahy s našimi partnery nebudeme komentovat,“ uvedl mluvčí společnosti Pavel Kaidl.

Obě firmy jsou, pokud jde o přepravu ropy, na sobě závislé a lze tak čekat, že se nakonec - stejně jako při sporech v minulosti - dohodnou. Mero totiž sice vlastní veškeré potrubí pro přepravu ropy do Česka, a to jak českou část ropovodu Družba využívanou na dopravu ruské ropy, tak i ropovod IKL na neruskou ropu.

Správa rezerv nakoupí zásoby nafty za miliardu korun. V soutěži vyhrála společnost Orlen Unipetrol

Číst článek

Orlen Unipetrol je ale zase jediným zákazníkem Mera. Patří mu obě tuzemské rafinerie, v Kralupech a Litvínově. A prostřednictvím svého majitele, polského PKN Orlen, má v rukou kontrakty na nákup a dodávky veškeré ropy pro Česko, kterou pak Mero přepravuje.

Ani po výpovědi smlouvy se ale teď na přepravě ropy nic nemění. Její podmínky celý další rok trvají.

Důvody, proč se Mero rozhodlo stávající kontrakt z roku 2016 vypovědět, jsou podle zdrojů blízkých jednání hlavně dva problémy: výše přepravního tarifu a také délka kontraktu.

„Mero se snaží o zohlednění inflace a dalších nákladů v ceně přepravních tarifů,“ shrnul první z důvodů jeden ze zdrojů. Stávající kontrakt totiž státní firmě podle dostupných informací neumožňuje do ceny přepravy zahrnout alespoň nějakou část inflace, která byla loni rekordní a její vysoká výše pokračuje i letos.

Další náklady se pak dají očekávat s ukončením dodávek ruské ropy, na kterých se dohodla EU kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na České spotřebě ropy se ta z Ruska přitom loni podílela víc než polovinou.

Transalpinský ropovod

Právě kvůli tomu Mero jednalo už od loňska o možnosti rozšíření transalpinského ropovodu TAL vedoucího z italského Terstu do Německa, kde se napojuje na tuzemský IKL. Touto cestou se k nám dováží veškerá neruská ropa, pocházející hlavně z Ázerbajdžánu, Kazachstánu či USA.

Zatímco kapacita IKL je dostatečná na celou českou spotřebu ropy, úzkým hrdlem byl právě TAL, do něhož se navýšení přepravy pro Česko už nevešlo. Mero se s majiteli transalpinského vedení nakonec definitivně dohodlo a podepsalo dohodu letos v květnu.

Ruská ropa už nebude zapotřebí. Dodávky do Česka pokryje rozšíření Transalpinského ropovodu

Číst článek

Intenzifikací ropovodu TAL se dosáhne maximální rychlosti čerpání 7500 metrů krychlových za hodinu. Ta je potřebná pro přepravu navýšeného množství ropy, tedy o další zhruba čtyři miliony tun ropy na požadovaných sedm až osm milionů tun ropy ročně. To pokryje veškerou tuzemskou potřebu, a umožní tak ukončit závislost na dodávkách z Ruska. Investici ve výši až 1,6 miliardy korun do TALu má ale celou zaplatit právě Mero. 

Podle informací zdrojů se nicméně tato investice nemá přímo do nových jednání například o výši poplatků za přepravu ropy mezi Merem a Orlen Unipetrolem promítat. „Nadále platí, že investici zaplatí Mero,“ uvedl jeden z lidí blízkých jednání.

Problémem z hlediska Mera spíš je, že současný kontrakt s Orlen Unipetrolem nemá dlouhodobé pojistky na přepravu ropy. Nový kontrakt Mera s TALem je přitom na 12 let na danou přepravní kapacitu. Mero se tak zřejmě bude snažit vyjednat s Orlen Unipetrolem podmínky, které by mu dávaly větší jistotu využití nové přepravní kapacity.

Fakt, že obě strany budou mít vůli na nové dohodě, naznačuje i dřívější vyjádření generálního ředitele koncernu PKN Orlen Daniela Obajtka. Ten označil kontrakt Mera s TALem za velmi dobrou zprávu pro českou ekonomiku.

Mero a stát

Jediným vlastníkem Mera je prostřednictvím ministerstva financí stát. Firma je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy u Nelahozevsi, kde společnost vybudovala 17 ropných nádrží se skladovací kapacitou téměř 1,7 milionu metrů krychlových.

Státem ovládanému provozovateli ropovodů Mero loni meziročně stoupl zisk o téměř deset procent na 788,3 milionu korun. Tržby společnosti vzrostly o 12 procent na 2,25 miliardy korun. V roce 2022 přiteklo do rafinérií v Česku 7,4 milionu tun ropy, meziročně asi o sedm procent více. Kolem 56 procent loňských dodávek bylo z Ruska. Další část dodávek ropy do Česka zajišťuje ropovod IKL z Německa, který navazuje na ropovod TAL.

zdroj: ČTK, 29. 5. 2023

„Navýšení kapacity ropovodu TAL je zcela zásadní pro přechod ke zpracovávání neruské ropy, čímž bude významně posílena stabilita a bezpečnost Česka. My nyní připravujeme technologickou rekonfiguraci litvínovské rafinérie tak, abychom v ní mohli zpracovávat od okamžiku zkapacitnění tohoto ropovodu pouze neruskou ropu,“ řekl Obajtek.

Na druhou stranu firma také už dříve upozornila, že s přechodem na zpracování neruské ropy jí čekají miliardové investice. Kritizovala proto také zavedení tzv. windfall tax vládou Petra Fialy, která jí má odčerpat část zisků daných loňským zvýšením cen ropy kvůli ruské agresi. 

V minulých letech bývala každopádně jednání Mera s Orlen Unipetrolem o přepravní smlouvě na ropu poměrně tvrdá a dlouhá. Spory se například vlekly od roku 2009, kdy se strany nedohodly během tehdy tříleté výpovědní lhůty na nové smlouvě, proto se podmínky obchodování vyřešily ročním dodatkem.

Ani během té doby se ale firmy nedomluvily a ropa se pak přepravovala fakticky na základě krátkodobých objednávek. K podpisu nové dohody na dobu neurčitou, ale například bez dlouhodobých pojistek využití kapacity, pak došlo až v roce 2016. Nyní ji tedy Mero vypovědělo po sedmi letech. 

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme