Do roku 2030 bude kritický nedostatek materiálů, které lidstvo potřebuje ke snížení emisí, míní ekonom

Vlády celého světa se shodly na potřebě radikálního snižování emisí skleníkových plynů a nastoupily cestu dekarbonizace. Nové technologie k tomuto kroku ale potřebují nové materiály. Bude jich dostatek pro všechny a včas? „Potřebné materiály jsou k dispozici, ale bude velký časový nesoulad mezi tím, kdy se k jednotlivým surovinám dostaneme a jak silná po nich bude poptávka,“ říká pro Český rozhlas Plus ekonom Michal Hrubý z think-tanku Europeum.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Emise a znečištění

Emise a znečištění | Zdroj: Profimedia

„V nejbližší době budeme často slýchat o materiálech, jako jsou lithium, měď a tzv. prvky a kovy vzácných zemin. Budeme ale samozřejmě potřebovat ocel nebo hliník,“ uvádí expert.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Studio Leonardo Daniely Vrbové. Hostem je Michal Hrubý z think-tanku Europeum

Zvláště ve spojení s bateriovou mobilitou se hovoří často o manganu, niklu, kobaltu a dalších prvcích. „Těmto všem se dohromady říká kritické suroviny, u kterých víme, kde a v jaké míře je budeme potřebovat, a na ně se současné politiky zaměřují,“ dodává Hrubý.

Do roku 2020 lidstvo těchto materiálů ročně spotřebovalo přibližně sedm milionů tun.

„Pokud bychom se drželi toho, co jednotlivé vlády naslibovaly v oblasti dekarbonizace, tak se do dalších 20 let toto množství minimálně zdvojnásobí,“ říká Hrubý.

K dosažení ambiciózních klimatických plánů, tedy udržet oteplování planety pod 1,5 nebo spíš dvěma stupni Celsia, to ale nebude stačit. „To budeme pak potřebovat čtyřikrát až šestkrát víc těchto materiálů, což je obrovské množství,“ varuje Hrubý.

Emise oxidu uhličitého oteplují planetu, smog ji ochlazuje, oba faktory působí negativně, varují vědci

Číst článek

Technologii pro zpracování těchto materiálů už lidstvo má a zdrojů je velké množství, takže nedostatek materiálů se nepředpokládá. „Problém je, že ne všechny zdroje jsou dostupné technologicky i ekonomicky,“ upozorňuje Hrubý.

Nutnost nezávislosti 

„Potřebné materiály jsou k dispozici, ale bude velký časový nesoulad mezi tím, kdy se k jednotlivým surovinám dostaneme a jak silná po nich bude poptávka,“ říká Hrubý.

Na těchto látkách závisí nejen elektromobilita, ale veškerá fotovoltaika, větrná i geotermální energie, stejně jako další moderní technologie včetně výpočetní techniky.

„Víme, že poptávka po těchto materiálech poroste opravdu velmi rychle nahoru a mohli bychom očekávat, že do roku 2030 tam bude velký nesoulad mezi tím, co jsme schopni fyzicky vytěžit, a mezi tím, co bude na trhu v tuto chvíli potřeba,“ dodává Hrubý.

„Materiály jsou k dispozici, ale ta doba, kterou trvá naplánovat průzkum, dostat se k surovinám, fyzicky je začít těžit a zpracovávat, se dnes může u některých těchto prvků pohybovat kolem 10 až 15 let,“ vysvětluje Hrubý.

České předsednictví EU projednává snížení emisí oxidu uhličitého. Chce vyjednat i výjimky z opatření

Číst článek

Investice do těžby by musely přicházet už před desítkami let, abychom opravdu mohli držet tempo s tím, co je naplánováno. „Evropská komise ví, jaké suroviny jsou kritické, bohužel v porovnání s dalšími regiony světa zaostáváme o několik desítek let,“ říká Hrubý.

„Proto teď přišla nová evropská legislativa, která má nasměrovat konkrétní plány, jak kritické suroviny nejen těžit v rámci Evropské unie, ale jak také diverzifikovat dodavatele, tedy od koho tyto suroviny po celém světě nakupovat, abychom se nedostali do závislosti na jediném státu, jak se bohužel stalo v případě energií,“ shrnuje ekonom Michal Hrubý.

Poslechněte si celé Studio Leonardo v audiozáznamu. Moderuje Daniela Vrbová.

Daniela Vrbová, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme