Zeman podepsal zákon o zrušení elektronické evidence tržeb. Skončí ke konci letošního roku

Elektronická evidence tržeb (EET) skončí ke konci letošního roku bez náhrady. Příslušný zákon, který ji ruší, podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Evidence tržeb začala fungovat od 1. prosince 2016, ale od jara 2020 byla kvůli pandemii covidu přerušená do konce letošního roku. Stala se fakticky dobrovolnou.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrace s názvem REKLAMACE proti zákonu, který udává povinnost vydávat účtenky bez vyzvání, proti rozdělování společnosti a proti systému kolektivní viny

Evidence tržeb začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Pokud by se zrušení schválit nepodařilo, začala by EET od příštího roku opět fungovat, navíc by se rozšířila na všechny obory, na které se dosud nevztahovala.

Senát schválil novelu zákona o zrušení EET. Ke konci roku by tak mohla skončit

Číst článek

Zrušení EET navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), neboť způsob evidence označil za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát kvůli nákladům na správu evidence. Bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš, který EET v minulosti prosadil, již dříve uvedl, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun.

Podle odpůrců EET exaktní čísla neexistují a výnosy vycházejí z odhadů. Podle zastánců evidence její zrušení posílí šedou ekonomiku.

Evidence skončí bez náhrady. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve řekl, že stát nemá nic, co by plátcům výměnou za získaná data nabídl. Naproti tomu opoziční hnutí ANO, které EET naopak dříve prosazovalo, chtělo evidenci ponechat alespoň jako dobrovolnou. Sněmovní koaliční většina to ale neumožnila.

Projev ideologického boje

Daňoví odborníci již dříve uvedli, že zrušení EET by nemělo přinést státu větší negativa. Soudí také, že evidence by navíc do budoucna měla stále menší smysl, protože roste podíl bezhotovostních plateb. Odpůrci zrušení naopak v debatách poukazovali na to, že naopak přibude obchodníků, kteří budou přijímat pouze hotovost.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že EET byla úspěšným projektem a její zrušení je pouze projevem ideologického boje, který dostal přednost před zájmy podnikatelů.

Evidence tržeb začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 se rozšířila na podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty.

Prokop: Stát v řadě věcí tlačí lidi do šedé ekonomiky, přispělo k tomu i zrušení EET

Číst článek

Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300 tisíc podnikatelů. Zákon počítal ale s některými výjimkami. Neměla se vztahovat například na předvánoční prodej sladkovodních ryb.

Tehdejší opoziční strany, které jsou nyní ve vládě, evidenci odmítaly a nesouhlasily ani s jejím rozšířením. Například v roce 2019, kdy Sněmovna schvalovala rozšíření EET na zbývající obory, museli poslanci rozhodnout o víc než 800 pozměňovacích návrzích.

Chov velbloudovitých

Bylo mezi nimi asi 770 návrhů ODS na vynětí jednotlivých oborů podle úřední klasifikace NACE z evidence tržeb. Pozornost tehdy vzbudilo například odmítnutí návrhu vyjmout chov velbloudovitých zvířat nebo kosmickou dopravu. Sněmovní většina odmítla vyjmout i rozvíjení vzájemného přátelství a porozumění mezi národy.

Evidence tržeb se v minulosti řešila například při sněmovních interpelacích. Například v září 2020 musela tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na dotaz poslance ODS Vojtěcha Munzara vysvětlovat případ, kdy podnikatel dostal pokutu pět tisíc korun za to, že vystavil hostům souhrnnou účtenku za útratu celého stolu. Schillerová tehdy uvedla, že tento způsob jde proti zákonu a snižuje účinnost evidence.

EET zavedlo stejné podmínky. Byl to symbolický konec devadesátek, míní Havlíček

Číst článek

V letech 2018 a 2019 se při interpelacích řešil další případ související s kontrolou dodržování povinnosti evidovat tržby. Finanční správa měla podezření, že některé restaurace neevidují tržby za svatební hostiny a případné ubytování hostů.

V případě jedné provozovny úřad zjistil, že měla v termínech konání svatebních hostin zavřeno, nebo měla omezený provoz, ale neevidovala v nich žádné tržby. Podle ministryně tak vzniklo důvodné podezření na krácení příjmů v řádech desítek tisíc korun. Případ upoutal pozornost veřejností tím, že finanční úřad tehdy oslovil novomanžele a žádal od nich informace o svatebních hostinách.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme