Mimořádný summit EU bude hledat cesty podpory růstu ekonomiky

Jen úsporná opatření k ozdravení ekonomiky nestačí, uvědomuje si Evropská unie. O tom, jak podpořit hospodářský růst, budou jednat lídři sedmadvacítky na mimořádném summitu v Bruselu. Návrhů je mnoho. Od plného otevření společného trhu služeb, přes zvýšení úvěrové kapacity Evropské investiční banky, po vydávání společných dluhopisů eurozóny.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Summit eurozóny v Bruselu. | Foto: Evropská komise

Schůzka má neformální charakter a nevzejdou z ní zatím žádná konečná rozhodnutí. To má podle naší velvyslankyně při Evropské unii Mileny Vicenové umožnit státníkům vyříkat si názory na prorůstová opatření na rovinu.

„Premiéři by měli mluvit velmi otevřeně o problémech, ale i o možnostech, kde opravdu hledat zdroje růstu. Aby to nebyly jen fráze, aby to nebyla nějaká předsevzetí, ale aby se také rozhodnutí řádně naplňovala v členských zemích. Můžou tam být i nové, neotřelé návrhy. Je to možné,“ řekla Milena Vicenová.

Státníci budou řešit otázku, kde vzít na prorůstová opatření peníze. Jednou z myšlenek je lepší využití už existujících peněz ve strukturálních fondech unie. Tyto prostředky by se měly cíleně investovat do oblastí podporujících zaměstnanost. Další diskutovanou možností bude posílení role Evropské investiční banky, aby mohla více půjčovat hlavně malým a středním podnikům.

Přehrát

00:00 / 00:00

Agendu summitu EU přiblížil ve Světě o třetí bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák. Hostem byl i analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš

„V první řadě navrhneme, aby členské země navýšily kapitál Evropské investiční banky o dalších 10 miliard eur. To zvětší její úvěrovou schopnost, což je rychlý a efektivní způsob ke stimulaci ekonomiky,“ řekl před summitem eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.

O eurobondech otevřeně

Podle předsedy Evropské rady Hermana van Rompuye se má bez obalu mluvit například i o myšlence na vydávání společných dluhopisů eurozóny. Myšlenku zavedení eurobondů chtějí prosazovat nový francouzský prezident Francois Hollande a italský premiér Mario Monti. Idea dluhopisů zaručených celou eurozónou se ale nelíbí německé kancléřce Angele Merkelové.

Německo ale není v odmítání eurobondů osamocené; proti jsou i Rakousko, Finsko, Nizozemsko a Slovensko.

V pozvánce na summit Herman van Rompuy napsal, že v dlouhodobějším výhledu by neměla existovat žádná tabu. Proto se i o návrhu Evropské komise na zřízení eurobondů možná bude diskutovat otevřeně. Upřímně se asi bude jednat i o situaci v Řecku a možných scénářích jeho dalšího setrvání v eurozóně.

„Země, které jsou v ekonomických problémech, by to vítaly jako možný nástroj, který by jim zlevnil přístup k finančním prostředkům. Na druhé straně takové ty rozpočtově přísnější státy nejsou příznivci eurobondů,“ uvedla Milena Vicenová.

Definitivní rozhodnutí mají padnout na řádném summitu EU na konci června.

Analytik: Podpora růstu spíše na národní úrovni

Analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš se nedomnívá, že teď je vhodná doba na to, aby eurozóna podpořila růst novým finančním balíkem, jak prosazuje francouzský prezident Hollande.

„Myslím si, že řada těch úkolů, které stojí před eurozónou, jsou úkoly čistě na národní úrovni. Především ve zpružnění trhu práce, v uvolnění regulovaných odvětví - to jsou věci, které primárně musí udělat národní vlády.“

„Současně si ale myslím, že může trošku polevit tlak na rychlé vyrovnání rozpočtových deficitů v řadě zemí jako Španělsko nebo Itálie, které skutečně nejsou v pozici Řecka, a eurozóna by jim měla dopřát trošku mírnější ‘cestovní mapu‘ z hlediska fiskální konsolidace. V takovém prostředí se jim potom mohou i lépe realizovat nutné domácí reformy,“ upozornil Jan Bureš ve Světě o třetí.

Pavel Novák, mta, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme