Minimální mzda by se mohla od ledna zvýšit o 700 korun na 9900

Další zvýšení minimální mzdy navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu o 700 korun na 9200 korun. Vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy, což aktuálně odpovídá částce 10 122 korun, protože průměrná mzda v prvním čtvrtletí dosahovala 25 306 korun.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Koruny (ilustr. obr.)

Koruny (ilustr. obr.) | Foto: Miroslav Zimmer

Podle odborů je ale takové zvýšení minimální mzdy nedostatečné, jak vysvětlil předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula.

„Je nutno si uvědomit, že hranice chudoby pro jednotlivce v čistém vyjádření, to znamená to, co přesně vyjadřuje kupní sílu, je 9 901 korun. I kdyby byla minimální mzda zvýšena o 700 korun, pořád by byla hluboko pod touto hranicí,“ řekl Středula.

Přehrát

00:00 / 00:00

O minimální mzdě mluvil předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj

„Znamenalo by to, že člověk, který poctivě pracuje za minimální mzdu, má hodnotu příjmu takovou, že je z něj chudý člověk,“ dodal. Podle něj to pokřivuje vše včetně motivace pracovat.

„Navíc vláda řekla, že by se chtěla přiblížit 40 procentům průměrné mzdy. To znamená, že by musela přidávat asi tisíc korun ročně, to je v této chvíli minus 300. Tady si myslím, že vláda jde proti vlastním záměrům a cílům v programovém prohlášení,“ vysvětlil Josef Středula.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se téma minimálních mezd řeší nezodpovědným přístupem.

„Nemyslíme jen tuto vládu, ale i vládu předchozí. I ty, kteří v letech 2007 až 2013 minimální mzdu zcela ignorovali," uvedl Rafaj.

Firmy nejsou na změny připravené

„Žádná firma na trhu není schopna během 12 měsíců akceptovat nárůst mezd zhruba 16 procent. Je to dáno tím, že firmy se pohybují někde na trhu, jsou zapojeny v řetězci, mají dlouhodobé smlouvy."

„A jakým způsobem mohou promítnout tenhle nárůst? Musíme si uvědomit, že často jsou to firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech firmy,“ popsal Rafaj.

Svaz průmyslu a dopravy podle něj upozorňuje, že by se k tématu mělo přistupovat nepoliticky a hospodářsky. Podle Josefa Středuly by naopak zaměstnavatelé měli zvládnout další zvýšení bez jakýchkoliv problémů.

„Jestliže průměrně rostly zisky firem už v minulém roce o 14 procent, tak si myslím, že takový nárůst minimální mzdy je nejenomže nepoškodí, ale naopak může pomoct i celé ekonomice,“ komentoval Středula.

Minimální mzdu má 22 zemí Evropské unie a v Česku patří částka k nejnižším. V letech 1999 a 2006 rostla dvakrát, na začátku roku a v pololetí. Od roku 2007 se pak šest let nezvedla. V srpnu 2013 ji upravila přechodná Rusnokova vláda.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme