Minimální mzda by se mohla zvýšit, řada lidí by za ni ale stejně nepracovala
Minimální mzda by se mohla po sedmi letech zvýšit. Zatím je osm tisíc korun, ale pokud se vláda, odbory a zaměstnavatelé shodnou, měla by být o pět set korun vyšší. I tak je nejnižší možný plat v Česku suma, za kterou by někteří lidé do práce nešli.
„Nepokryje to ani nájem v bytech. Když v Praze stojí nájemné 1+1 od 11 tisíc, tak raději budu na sociálce, která mi doplatí ten zbytek,“ říká nezaměstnaná žena.
Jiní soudí, že je lepší pracovat za málo než vůbec.
„Není to jen o tom, že si vydělají málo, ale že něco dělají, protože ti lidé se propadají do deprese, zblbnou. Nemám co dělat, tak si jdu někam sednout, tam to propiju a zase počkám, až bude sociálka,“ říká žena s opačným stanoviskem.
Reportáž Věry Masopustové v Ranním Radiožurnálu o možném navýšení minimální mzdy
O zvýšení minimální mzdy usilují odbory už několik let. Původně požadovaly její růst o tisíc korun, po jednání z prezidentem Milošem Zemanem slevili o 500 korun, jak potvrdil předseda odborového svazu KOVO Josef Středula:
„My bychom nejraději byli, aby to navýšení minimální mzdy bylo na hranici devíti tisíc korun, ale musíme být realisté, a pokud nalezneme shodu na 8500 korunách, tak budeme rádi, protože si myslíme, že v této věci by nemělo docházet k extrémním skokům.“
Zaměstnavatelé jsou se zvýšením minimální mzdy opatrní. Napřed chtějí vědět, co udělá vláda pro růst ekonomiky, a pak se bavit o zvyšování platů.
„Chápu, že odbory chtějí zvednout minimální mzdu, protože to je potom obrovské řešení nárůstu platů. Když zvednete minimální mzdu, musíte řešit kategorie, které jsou lépe placené nad nimi, čili všechny kategorie,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová z TOP 09 by minimální mzdu zvýšila. „V řadě případů už se dnes lidem nevyplatí vůbec vstát a jít do práce za minimální mzdu,“ říká.
