Lidé pobírající minimální mzdu budou od příštího roku dostávat 8000 korun. Vláda Mirka Topolánka rozhodla o zvýšení nejnižšího příjmu o 45 korun, a to proti vůli odborářů. Odbory chtěly minimální mzdu zvýšit více, naopak zaměstnavatelé si přáli její zmrazení. Kabinet se nakonec přiklonil k názoru ministerstva práce a sociálních věcí.

8:02 7. prosince 2006 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vláda podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase minimální mzdu navýší pouze zaokrouhlením na kulaté číslo s ohledem na radikální navýšení, se kterým přišla v posledním roce ČSSD.

"Vláda se rozhodla přijmout návrh ministra práce a sociálních věcí, to znamená minimální mzdu nezvyšovat, protože v průběhu letošního roku se zvedla poměrně razantně o 11 procent, což je nebývalý nárůst," uvedl Nečas. Vyšší minimální mzdy by podle něj ohrozily zejména pracovní příležitosti pro lidi s nízkou kvalifikací.

S ohledem na blížící se termín platnosti nového zákoníku práce vláda v noci přijala také několik nařízení týkajících se platů ve veřejných službách, například platových poměrů vojáků z povolání a duchovních. V případě, že 1. ledna vejde kontroverzní zákoník práce v platnost, přestanou fungovat dosavadní pravidla pro zaměstnance v dopravě, vláda proto schválila nařízení upravující pracovní dobu v této oblasti.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch při úterním zasedání tripartity označil zvýšení minimální mzdy o 45 korun za "jeden z prvních výraznějších protizaměstnaneckých kroků vlády". Podle něj povede k dalšímu prohlubování propasti mezi lidmi s nízkými a vysokými příjmy.

Odbory navrhovaly růst na 8500 korun. Podle nich by minimální mzda neměla klesnout pod 40 procent mzdy průměrné, která ve třetím čtvrtletí letošního roku činila téměř 20.000 korun. Letos minimální mzda rostla dvakrát. Poprvé se zvedla v lednu ze 7185 na 7570 korun, v červenci pak na 7955 korun.

Podle odborářů vláda vychází vstříc požadavku zaměstnavatelů. Jejich představitelé již dříve řekli, že vyšší růst minimální mzdy by představoval další komplikace, zvláště pro menší podniky. Kvůli vyšším nákladům by některé z nich mohly začít omezovat svou činnost, či dokonce propouštět. Některé menší výrobní firmy si stěžovaly také na to, že pokud budou muset zvýšit příjem nekvalifikovaným pracovníkům, na ohodnocení kvalifikovaných a dobrých zaměstnanců jim nezbude.

Podle údajů ministerstva práce pobírá minimální mzdu v Česku jen zlomek lidí. Dostávají ji asi dvě až tři procenta zaměstnanců.

Martin Hromádka, Ondřej Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít