Ministerstvo financí odhaduje růst ekonomiky na 3,1 procenta. Chystá i úspory ve veřejných financích

Ministerstvo financí v nové prognóze ponechalo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta. Pro příští rok odhaduje především díky oživení soukromé spotřeby zrychlení tempa růstu ekonomiky na 3,7 procenta. Resort o tom informoval v tiskové zprávě. Ministerstvo také uvedlo, že veřejné finance letos skončí podle odhadů ministerstva financí ve schodku 8,8 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na 5,9 procenta.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo odhaduje pro příští rok zrychlení tempa růstu ekonomiky na 3,7 procenta (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

V předchozí lednové prognóze ministerstvo odhadovalo růst ekonomiky v roce 2022 o 3,4 procenta. Loni česká ekonomika klesla o 5,6 procenta.

Odtajněno: rekordní bonusy brali na financích náměstci pro daně a rozpočet, pomohly jim cílové odměny

Číst článek

Ministerstvo využije nové odhady vývoje ekonomiky jako východisko pro Konvergenční program, který je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády. Dokument musí vláda projednat a odeslat do EU každoročně do konce dubna.

„Předpokládáme, že postupující očkování obyvatel zlepší epidemickou situaci, což podpoří hospodářské oživení nejen v Česku, ale i v zahraničí,“ uvedl resort.

Odhad inflace v nové prognóze pro letošní rok zvýšilo na 2,5 procenta z předchozích 1,9 procenta. Za zvýšením odhadů jsou podle ministerstva finance převážně vyšší ceny ropy a potravin. „V roce 2022 by při absenci podstatnějších proinflačních faktorů – s výjimkou oživení spotřeby domácností – mohla míra inflace zvolnit na 2,3 procenta,“ uvedlo ministerstvo.

Zároveň úřad letos počítá s růstem nezaměstnanosti. Letos by měla stoupnout na 3,6 procenta z loňských 2,6 procenta. V roce 2022 by se pak měla nezaměstnanost zvýšit na 3,7 procenta. „Vývoj na trhu práce je do značné míry ovlivněn fiskálními stimulačními opatřeními. Nezaměstnanost se tak i přes určitý nárůst pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo současné cyklické pozici české ekonomiky,“ upozornil resort.

Stav veřejných financí

V souvislosti se schodkem veřejných financí ministerstvo chystá úsporná opatření u příjmů i výdajů tak, aby v letech 2023 a 2024 byl schodek i zadlužení nižší, než by hrozilo bez plánovaných opatření. Celkový veřejný dluh by měl podle resortu stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta.

Schodek rozpočtu se v březnu zvýšil na 125 miliard korun. Boj s pandemií stál za rok téměř 282 miliard

Číst článek

„Zatímco makroekonomická predikce vychází z autonomního vývoje, scénář reflektovaný v Konvergenčním programu reflektuje chystané úspory. Jedná se o kombinaci úsporných opatření na příjmové i výdajové straně, díky kterým by zadlužení v roce 2024 dosáhlo hodnoty o zhruba dva procentní body nižší, tedy nikoliv 54,6 procenta HDP, ale 52,8 procenta HDP,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Podle ní úřad plánuje komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Dále ministryně plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.

„Důležitým faktorem jsou také evropské peníze, konkrétně 287 miliard z končícího programového období 2014–2020 a 962 miliard z nového programového období 2021–2027, kde budeme usilovat o rychlejší náběh a rovnoměrnější zapojování evropských prostředků v běžných i kapitálových projektech,“ uvedla ministryně.

Národní rozpočtová rada na počátku března v pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí uvedla, že by vláda měla připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Podle rady si taková konsolidace vyžádá významné zvýšení daní. Česku totiž podle rady hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu 55 procent HDP již v roce 2024.

Vláda Andreje Babiše (ANO) prosadila od letošního roku zrušení superhrubé mzdy a snížení zdanění obyvatel. Schválený daňový balíček přitom podle dřívějších výpočtů ministerstva financí připraví veřejné finance ročně o zhruba 100 miliard korun. Vláda deklarovala, že změna je pouze na dva roky, přímo v zákonech ale časové omezení uvedeno není.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme