Vláda schválila výdajové rámce státního rozpočtu a fondů. Finance se propadnou do schodku 5,1 % HDP
Výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů budou pro příští rok 1,792 bilionu korun. V roce 2022 by to mělo být 1,811 bilionu a o rok později 1,825 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí, kterou schválila vláda. Ministerstvo financí tak zvýšilo rámce proti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky pro rok 2021 o 86 miliard korun a pro 2022 o 32 miliard korun.
Součástí materiálu je i Konvergenční program. Podle něj se veřejné finance letos propadnou kvůli dopadům šíření koronaviru do schodku 5,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňského přebytku 0,3 procenta HDP.
Celkový veřejný dluh by pak měl letos stoupnout na 37 procent HDP z loňských 30,8 procenta HDP. V roce 2021 by pak měl schodek veřejných financí klesnout na 4,1 procenta HDP a dluh by měl stoupnut na 40 procent HDP.
Stát se může zaručit 150 miliardami za úvěry pro firmy, které mají maximálně 500 zaměstnanců
Číst článek
Schválení rozpočtové strategie vládou je jedním z prvních kroků k přípravě státního rozpočtu na příští rok. Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech.
Způsob určení výdajových rámců se odvíjí od pravidel stanovených zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Konstrukce pravidel zajišťuje, že hospodaření vládních institucí nepřekročí střednědobý rozpočtový cíl.
V aktuálním materiálu ovšem ministerstvo upozornilo na to, že odvození výdajových rámců se přechodně neřídí střednědobým rozpočtovým cílem, nýbrž pevně stanovenými hodnotami strukturálního salda.
Rozpočtová odpovědnost
Kvůli dopadům šíření koronaviru na příjmy státu resort totiž prosadil vedle navýšení schodku rozpočtu ze 40 na 300 miliard korun také novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Mnohem horší než jakýkoliv virus je pandemie strachu, soudí národohospodářka Lipovská
Číst článek
Podle ní je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Česko v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP, letos podle materiálu skončí ve schodku 1,7 procenta HDP.
Ekonomické oživení
„Dopady koronavirové krize do českého hospodářství musíme řešit aktivně za pomoci všech relevantních fiskálních nástrojů, které máme k dispozici. Chceme zachovat zaměstnanost a omezit negativní dopady na národní hospodářství a sociální oblast. Nové rámce na příští tři roky zajišťují, že se můžeme naplno věnovat ekonomickému oživení,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
V konvergenčním programu pak ministerstvo upozornilo na to, že letošní verze vznikala v naprosto bezprecedentní situaci.
‚Pokuta už běží.‘ Pokud se s daněmi v červenci zpozdíte jen o den, platíte úrok z prodlení už od dubna
Číst článek
„Nejistoty kolem trvání pandemie nového typu koronaviru, délka trvání jednotlivých již přijatých opatření, výčet možných nových opatření a celkový účet za škody v ekonomice, sociální náklady a rezultující dopady do veřejných financí nebudou zřejmě s jistotou známy ani do konce roku 2020,“ uvádí materiál.
Podle resortu si je Evropská komise těchto aspektů plně vědoma, a proto byly požadavky na obsah konvergenčních programů citelně zredukovány a komise požaduje data pouze k rokům 2020 a 2021. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.
Protikrizová opatření v souvislosti se šířením koronaviru ministerstvo vyčíslilo v programu na příjmech veřejných rozpočtů na 1,8 procenta HDP, tedy 98,4 miliardy korun. Jde například o podporu OSVČ, prominutí záloh některých daní i sociálního a zdravotního pojištění.
U výdajů protikrizová opatření v programu resort vyčíslil na 121,4 miliardy korun, tedy 2,2 procenta HDP. Zařadilo tam například ošetřovné, nákup ochranných pomůcek, záruky za úvěry nebo zvýšení plateb za státní pojištěnce.
