Ministerstvo financí očekává letos schodek 7,7 procenta HDP. Zlepšilo i odhad vývoje ekonomiky

Veřejné finance letos podle nových odhadů ministerstva financí skončí ve schodku 7,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Vyplývá to z nové prognózy, kterou zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad tak odhad vývoje veřejných financí proti dubnové prognóze zlepšil. Ministerstvo odhaduje optimističtěji i vývoj ekonomiky - letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V nové prognóze vývoje ekonomiky resort odhaduje růst ekonomiky o 3,2 procenta (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Schodek by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 6,1 procenta HDP.

Bankovní asociace zlepšila odhad vývoje české ekonomiky. Tento rok očekává růst 3,4 procenta

Číst článek

Celkový veřejný dluh by měl podle resortu stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024. I v tomto případě jsou odhady příznivější než v dubnové prognóze.

Hospodaření sektoru vládních institucí je letos stále velkou měrou ovlivněno situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými ve veřejném zdravotnictví a stimulační fiskální politice.

„Očekáváme proto výrazně deficitní hospodaření, které půjde na vrub především státního rozpočtu,“ uvádí prognóza ministerstva financí. Zároveň počítá s tím, že hospodaření krajů a obcí patrně opět vykáže přebytek, ke kterému přispěje i úprava rozpočtového určení daní. „Navzdory dalšímu navýšení platby za státního pojištěnce odhadujeme deficitní hospodaření fondů sociálního zabezpečení,“ uvádí dále materiál.

Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. EU ale platnost pravidel dočasně kvůli dopadům pandemie pozastavila.

Ministryně financí Alena Schillerová v úterý na twitteru zveřejnila i odhad vývoje veřejných financí, který počítá s plánovanými úsporami, úpravou spotřebních daní, revizí zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek. V takovém případě by deficit veřejných financí klesl do roku 2024 na 3,4 procenta HDP a celkový dluh by stoupl na 50 procent HDP.

Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 7,5 procenta HDP a příští rok pokles na 5,3 procenta. Celkový vládní dluh by podle odhadů České národní banky měl stoupnout na 42,6 procenta HDP letos a na 45,4 procenta příští rok.

Zdražování v Česku zrychluje. ‚Příští dva roky půjdou ceny nahoru,‘ varuje prezident Svazu obchodu Prouza

Číst článek

Národní rozpočtová rada v červnové každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí uvedla, že české veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. Zároveň tehdy rada varovala, že už v roce 2024 mohou veřejné finance narazit na tzv. dluhovou brzdu 55 procent HDP. Po jejím překonání musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Vývoj ekonomiky

V nové prognóze vývoje ekonomiky resort odhaduje i růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Letos bude růst tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností. Příští rok by pak růst mělo podpořit zejména oživení soukromé spotřeby.

Odhad inflace ministerstva financí v nové prognóze výrazně zvýšilo nad tři procenta v letošním i příštím roce. Letos úřad počítá s průměrnou inflací 3,2 procenta a příští rok 3,5 procenta. V dubnu odhadoval úřad letos inflaci na 2,5 procenta a příští rok na 2,3 procenta. „Zvyšující se prognózy spotřebitelské inflace odrážejí rostoucí ceny energií i dalších komodit, bariéry produkce v důsledku nedostatku některých komponent a surovin, omezení kapacit oproti expandující poptávce, jakož i uvolněnou měnovou politiku centrálních bank,“ uvádí materiál.

Vývoj na trhu práce zůstává podle prognózy pozitivní. Jako rizika odhadovaného vývoje ministerstvo označilo vývoj epidemické situace a účinnost vakcín proti případným novým mutacím koronaviru. Důležité bude podle resortu také vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce, vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen nemovitostí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme