Ministerstvo financí se snaží o větší spolupráci s daňovými ráji
Ministerstvo financí se v rámci boje s daňovými úniky snaží o větší spolupráci s takzvanými daňovými ráji. Vláda dnes schválila návrh dohody mezi Českem a Britskými Panenskými ostrovy o výměně informací v daňových záležitostech. Smlouva umožní správci daně ověřit, jestli byl příjem českých daňových poplatníků v zahraničí zdaněn, jaké jsou jejich majetkové poměry, tedy například kolik peněz mají tyto firmy na účtech v bance.
Kabinet letos zatím schválil dohody o výměně daňových informací s Guernsey a ostrovem Man.
„Persey, Britské Panenské ostrovy a Bermudy jsou v zásadě dojednané a jdou do vlády. V jednání máme Kajmanské ostrovy a San Marino,“ říká šéf Generálního finančního ředitelství Jan Knížek. Český stát vede jednání také se Seychely.
„Jde nám o informace o majetkových poměrech. Včetně informací o stavech na bankovních účtech v peněžních ústavech, které mají sídlo v těchto destinacích. Všechny tyto informace a způsob jejich získání a komunikace ty smlouvy upravují. Slibujeme si od toho, že budeme moci subjekt, o který se zajímáme, že neplatí daně řádně, konfrontovat s jeho majetkovými poměry v daňových rájích," pokračuje Knížek.
Michal Friedberger ze společnosti Akont, která poskytuje služby spojené s mezinárodním daňovým plánováním, ale o účinnosti dohod s daňovými ráji pochybuje:
„Nejsem si stoprocentně jistý, že to bude mít efekt, co se týče těchto států. Když budeme mluvit o státech v rámci EU, tak tam jednoznačně ano. V případě daňových rájů ale ne.“
Záleží totiž na tom, jestli v daném státě musí firmy úřadům poskytovat informace.
„Tady jde o výměnu informací účetního a daňového charakteru, v některých těchto zemích je povinnost účetnictví vést a informace tam jsou, ale v řadě z nich, jako jsou například Britské Panenské ostrovy, tuto povinnost nemají. Jsou schopni poskytnout jen tu informaci, kterou mají,“ uvádí Friedberger.
Na druhou stranu podle Michala Friedbergera budou tyto dohody o výměně daňových informací účinné v případech krácení daní:
„Když to bude trestný čin daňový únik, tak ano. Protože tam se to Český stát dozví. Klasický příklad je z pohledu DPH. Když se v rámci Unie dělají takové ty kolečka, kdy se obchoduje se šrotem a na konci se vyveze mimo EU a nárokuje se DPH z něčeho, co nemá absolutně žádnou hodnotu, v takovém příkladě to má smysl. Pokud se ale jedná o společnosti, které chtějí pouze realizovat mezinárodní daňové plánování, tak tam ne. Protože tam nedochází k žádné trestné činnosti, k žádným daňovým únikům. Tam se pouze využívají možnosti, které ten daný stát nabízí. Jako například Kypr desetiprocentní daň z příjmu.“
Důvodem není úspora
V daňových rájích jako jsou Kajmanské ostrovy nebo Seychely má sídlo jen menší část majitelů českých firem. K nejoblíbenějším patří Nizozemí, Kypr a Lucembursko.
Důvodem přesunu sídla vlastníka do daňových rájů v poslední době často není ani daňová úspora.
„To, co mu to přinese, je větší anonymita a ochrana osob, kteří za tím stojí, větší právní jistota, možnost využití smluv o ochraně investic, lepší distribuce finančních prostředků,“ vysvětluje Friedberger.
Jestli dohody o výměně informací s daňovými ráji budou v potírání daňových úniků účinné, bude jasné do roka, dodává Jan Knížek:
„Tato otázka bude na místě příští rok ve stejnou dobu, kdy si budeme moci vyhodnotit, jaký efekt to přineslo a jaký můžeme očekávat do budoucna. Stát chce podobných dohod uzavřít co nejvíce.“
„Tady je velká komplikace v tom, že jak byl tlak OECD na uzavírání podobných dohod, padla tam i hranice, aby to bylo jisté lákadlo pro ty daňové ráje, destinace, která bude mít uzavřeno 12 takových smluv, obecně přestane být vnímána jako daňový ráj. Snaha některých daňových rájů byla uzavřít pouze těch prvních 12 smluv a uzavírat smlouvy další je obtížné. Je to ale dobrý trend. Naším cílem je těch smluv uzavřít co nejvíce.“
