Ministerstvo financí zveřejní utajovanou smlouvu s Nomurou
Dnes se dozvíme, co stojí v právních dokumentech o převzetí krachující Investiční a poštovní banky Československou obchodní bankou. A také za jakých podmínek se stát vyrovnal s japonskou bankovní skupinou Nomura. Dosud utajovanou smlouvu zveřejní na svých internetových stránkách Ministerstvo financí.
A to kompletní text smlouvy spolu se souvisejícími dokumenty. Důvodem je to, že stát prohrál v Paříži arbitráž s ČSOB. Spor o peníze související s IPB tedy skončil. Proto ministerstvo nemá důvod dál tajit smlouvu o vyrovnání s japonskou Nomurou z roku 2006.
Tato smlouva uzavřela dlouholeté spory republiky s japonským investorem. Ten původně držel 46 procent akcií zkrachovalé IPB. Po nucené správě a prodeji IPB Československé obchodní bance, tvrdila Nomura, že vláda porušila dohody o ochraně investic. Arbitráž v Londýně jí dala za pravdu.
Nomura požadovala nejprve 40, poté až 70 miliard korun. Česká republika se s ní pak v roce 2006 dohodla na mnohem nižším vyrovnání. Podle kompenzačního vzorce, který ve smlouvě schválila Topolánkova vláda na návrh tehdejšího ministra Vlastimila Tlustého, zaplatil stát Nomuře v uvozovkách jen 3 miliardy a 400 milionů korun.
Ministerstvo financí dnes také zveřejní rozhodnutí pařížského tribunálu ve sporu státu s ČSOB. Tato prohraná arbitráž zvyšuje náklady státu na záchranu někdejší IPB o další téměř 2 miliardy korun na celkových 170 miliard korun.
Hlavním problémem údajně byla při uzavírání smlouvy časová tíseň. Prý šlo hlavně o to rychle ochránit vklady, které z banky mizely. Podle poradce ministra financí Radka Šnábla to ale není pravda.
“Celý problém je v tom, že poté, co byla bance poskytnuta neomezená státní záruka, tak nebyl žádný důvod spěchat. Vklady byly zcela ochráněny a měl se tedy vyhlásit normální tendr. O takto očištěnou banku zájemci existovali,” tvrdí Šnábl.
Ministerstvo financí proto podá trestní oznámení na ministry bývalé vlády Miloše Zemana spolu s tehdejším guvernérem České národní banky Josefem Tošovským a konkurzním správcem zkrachovalé IPB Petrem Staňkem. Žaloba se netýká pouze tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, který jako jediný hlasoval na vládě proti.
