Ministerstvo obrany dostane méně peněz, než očekávalo. Škrty ovlivní strategické zakázky

Ministerstvo obrany dostane podle návrhu rozpočtu na příští tři roky až o 17 miliard méně, než plánovalo. Takové škrty ovlivní i strategické zakázky, hlavně nákup bojových vozidel pěchoty za 50 miliard korun. Ministerstvo financí ale namítá, že rozpočet obrany dlouhodobě roste a zvýší se i v příštích letech, zjistil Radiožurnál.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Od 15. července 2020 je v objektu MO-A (ministerstva obrany-A) opět nutné zakrývat ústa i nos rouškou!!!“ stojí na bílém papíru přilepeném na dveřích a dole je ještě poznámka: „!Nařízeno hlavní hygieničkou AČR!“

Příští rok mělo ministerstvo původně dostat 95 miliard korun. Podle nového návrhu rozpočtu je to 90 miliard. Na rok 2023 jsou výdaje na obranu o více než šest a půl miliardy korun nižší, než původně vláda plánovala. (ilustrační foto) | Foto: Vendula Bartoňková | Zdroj: Český rozhlas

Stálé změny v rozpočtu ministerstva obrany komplikují plánování zakázek a modernizaci armády. Zakázky se totiž plánují i na deset let dopředu. Velmi detailně pak na tři roky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si příspěvek Jany Magdoňové

Ekonomická náměstkyně Blanka Cupáková souhlasí, že rozpočet i do dalších let roste. Problém je ale ve vyváženosti financování. „Pokud se podíváme právě na tu stabilitu, tak z hlediska stability ministerstvo obrany oproti schválenému střednědobému výhledu přišlo téměř o 12 miliard v letech 2022 a 2023. Rovněž plány na rok 2024 jsme měli postaveny jinak a výše. Troufnu si tvrdit, že naše obranné plány jsou v tuto chvíli naprosto k přepracování, v tuto chvíli se na nich usilovně pracuje.“

Příští rok mělo ministerstvo původně dostat 95 miliard korun. Podle nového návrhu rozpočtu je to 90 miliard. Na rok 2023 jsou výdaje na obranu o více než šest a půl miliardy korun nižší, než původně vláda plánovala. Ministerstvo obrany chce proto s ministerstvem financí dále jednat, aby výdaje na obranu nekrátilo. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale Radiožurnálu řekla, že s dalšími penězi pro obranu nepočítá.

S likvidačními pracemi po tornádu může pomoct až 1000 vojáků. Nařízení schválila vláda

Číst článek

„Nemohu to v tuto chvíli přislíbit. Obrana roste asi o pět miliard, ale skutečně ten rozpočet je napjatý, takže já teď nemohu slíbit, že bych tu částku nějak razantně navýšila.

Pokud bude muset ministerstvo obrany přepracovávat plány nákupů na další roky, dotkne se to už i strategických státních zakázek. 

„Nejvíce ohrožená oblast investic, a vzhledem k objemům, o které jsme přišli v těch jednotlivých letech, tak je nesporné, že se to projeví v tempu financování i strategických projektů, a stoprocentně i bojového vozidla pěchoty,“ dodává náměstkyně Cupáková.  

To neznamená, že by se zakázka rušila, ale financování se bude měnit. Pak bude zaležet na sekci vyzbrojování, jak by nové podmínky zvládla vyjednat s dodavatelem, a jestli by to nezvýšilo cenu už teď nejdražšího projektu v historii armády.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme