Ministr Kalousek plánuje pro rok 2011 více škrtů, než se čekalo
Ministerstvo financí připravilo první návrh státního rozpočtu na rok 2011. Včera ho rozeslalo ostatním ministrům, vláda by se jím měla zabývat příští středu. Podle prvních zpráv chce Kalousek škrtat ještě více, než se původně čekalo. Úspory se nejvíce dotknou ministerstev v rukou Věcí veřejných – vnitra a dopravy. Vyplývá to z materiálu, k němuž se dostaly Hospodářské noviny.
Podle prvního návrhu rozpočtu plánuje Miroslav Kalousek ušetřit 58 a půl miliardy korun, tedy o čtyři miliardy víc, než dosud uváděl. Ministerstvo financí se nechce k tomuto úniku rozpočtového materiálu vyjadřovat, než přijde na jednání vlády. Ambiciózní nástin úspor má deficit srazit na 135 miliard, z letošních plánovaných 163 miliard.
Zároveň se očekává růst příjmů do státní pokladny ve výši 20 miliard korun. Hlavní ekonom společnosti Atlantik finanční trhy Petr Sklenář považuje tuto prognózu za realistickou: „Tomu odpovídá i velký tlak na provedené škrty, které podle mého názoru jsou nezbytné. Proti tomu jde velmi konzervativní odhad, o kolik by se mohly případně zvednout příjmy státního rozpočtu.“
Kromě plošných škrtů Miroslav Kalousek počítá se snížením platů veřejných zaměstnanců (mimo učitelů) o desetinu, s padesátiprocentním zdaněním podpory stavebního spoření, zrušením sociálního příplatku nebo snížením dávek pro postižené. Zároveň chystá prakticky zrušit porodné a omezit stavbu dálnic a silnic.
Mertlík: Na daních se vybere málo
„Čísla nejsou nijak překvapivá, makroekonomové už dlouho hovořili o tom, že rozsah škrtů pro příští rok bude muset být někde kolem šedesáti miliard, aby bez výrazných změn na straně zdanění došlo ke snížení deficitu někam ke 4,5 až 4,7 procent HDP, což je cílem této vlády,“ komentoval publikovaný materiál hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Sám, coby bývalý ministr financí, by nyní, co se čísel týče, prý předložil podobný rozpočet.
„Ale zdůraznil bych velkou podmíněnost, protože nevíme nic o tom, jaký je návrh celkového rozsahu příjmů a výdajů, čili k jakým změnám budeme docházet v tomto kontextu oproti minulému roku,“ doplnil.
Rusnok: Odhad je reálný, možná se ještě zlepší
Prezident Asociace penzijních fondů a někdejší ministr financí Jiří Rusnok odhaduje, že ministerstvo počítá s tím, že návrh je pouze prvním výstřelem, po němž teprve nastane vyjednávání s jednotlivými rezorty a politickými partnery. Kalousek je podle něho připravený na určité ústupky.
„Ekonomika se letos bude vyvíjet mnohem lépe, než jak plánuje ministerstvo. Myslím, že růst se může pohybovat až ke dvěma procentům, a to vytvoří určitý základ příjmu do příštího roku. Ten však bude obtížný, tam bych očekával spíše stagnaci než růst,“ předpovídá Rusnok.
„Příjmy státu jsou především daňové, respektive ze sociálního pojištění. Záleží pak na tom, jak při daných pravidlech daňové subjekty platí daně, což závisí na tempu ekonomiky, na inflaci a podobně. Česká republika patří v Evropě k zemím s výrazně nižší mírou zdanění. Poslední známé číslo máme za rok 2008, kde to bylo 36 procent HDP, ale podle údajů bývalého ministra Janoty to loni kleslo na 32 či 33 procent, což už je skutečně málo,“ upozorňuje Mertlík.
Prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok o větších škrtech ve státní rozpočtu
V tomto bodu s ním souhlasí i Rusnok: „Myslím si, že tady určitý prostor je. Například jsou u nás hodně nízké majetkové daně. Dále bych byl pro obnovení progresivního zdanění u fyzických osob přiměřeným způsobem, zejména tam, kde je to nad hladinu výdělkového stropu pro sociální a zdravotní pojištění.“
Pavlu Mertlíkovi se příliš nezamlouvá rozložení plánovaných škrtů. „Rozumím, proč tomu tak je, ale zároveň se mi to nelíbí. Vláda nemá čas, aby provedla větší systémové změny, a tak se plošně škrtá bez ohledu na personální situaci v jednotlivých rezortech. Notoricky známou věcí je, že nejzbytečnější výdaje u nás jsou v oblasti veřejných zakázek. Necítím tu směřování tímhle směrem,“ dodal hlavní ekonom Raiffeisenbank.
Rusnok připouští, že pokulhává také výběr daní nebo pojištění. „Ono pokulhávání je logické, protože zatím nesledujeme žádné zlepšení na trhu práce. Na druhou stranu roste výběr daní nepřímých a myslím, že tato tendence bude pokračovat i v příštím roce a dokonce se tam také přesune zlepšená výkonnost podniků. Takže ten odhad je reálný a možná bude ještě vylepšen,“ dává naději Jiří Rusnok.
