Ministr Kalousek slibuje prorůstová opatření. Vyslyšel naše slova, vítají ekonomové
Budeme sice škrtat, ale dojde i na prorůstová opatření, slibuje ministr financí Miroslav Kalousek v souvislosti s novým návrhem státního rozpočtu pro příští rok i roky další. Na posílení ekonomického růstu by v příštích třech letech mělo jít až 35 miliard korun. Zato se nebude snižovat schodek státního rozpočtu takovým tempem, jak zatím vláda plánovala. Materiál by měl být představen v příštích dnech.
Miroslav Kalousek k novému návrhu rozpočtu pro rok 2013 už řekl, že škrtat se nebude ve výdajích na vědu a výzkum.
To vítá analytik Patria Finance David Marek: „Je nutné myslet na budoucnost české ekonomiky a posílení oblasti školství a výzkumu je jednou z nejlepších investic do budoucnosti.“
Obrat v hospodářském uvažování vlády je podle něho správný. Ekonomové po něm volali už řadu měsíců a je nutné ocenit reflexi ministra financí.
O prorůstových opatřeních vlády hovořil ve Světě o deváté analytik Patria Finance David Marek
Plánovaná částka 35 miliard korun prý odpovídá dilematům, která česká vláda musí řešit. „Na jedné straně je recese trvající déle než rok a na straně druhé příliš vysoký rozpočtový schodek. My si nemůžeme dovolit žádné výrazné stimuly typu šrotovného a podobně,“ upozorňuje Marek.
Podle Mladé fronty Dnes se má dostat větší podpory exportu, efektivněji se mají využívat evropské fondy, peníze z prodeje emisních povolenek by měly jít do dotací na zateplování budov nebo na nákup alternativních zdrojů vytápění.
Ne všechna opatření ale považuje David Marek za efektivní: „Za relativně rozumnou považuji ještě podporu investic do zateplování domů, protože má vysoký multiplikátor a není tak dovozně závislá. Naopak si myslím, že nepříliš efektivní by byla další podpora exportu, protože vidíme, jak dopadly dřívější garance.“
Snižování daní však ve vládním prorůstovém plánu není, Marek ale nevidí primární souvislost mezi daňovým zatížením firem a domácností a jejich utrácením ve prospěch české ekonomiky. Chuť utrácet ovlivňuje spíše dění v eurozóně. Firmy kvůli němu nezvyšují platy, zvyšuje se nezaměstnanost a lidé neutrácejí.
Vláda si podle Davida Marka může dovolit opustit původní plán, tedy dostat schodek rozpočtu pod jedno procento HDP v roce 2015, jen při dodržení důležité podmínky:
„Je naprosto zásadní, abychom řekli jedním dechem, že teď není dobré podrážet nohy ekonomice dalším snižováním rozpočtového deficitu, ale i to, že platí střednědobý závazek návratu k fiskální konsolidaci a k zastavení růstu zadlužování České republiky v rozumném časovém horizontu. Ten závazek by byl nejsilnější, pokud by už platila fiskální ústava.“
