Ministři budou znovu hledat shodu na rozpočtových úsporách
Vláda dnes znovu bude jednat o zmrazení výdajů v rozpočtu na letošní rok. Celkem jde o částku 23,6 miliardy korun. Ministerstvo financí varuje, že bez těchto úspor by se schodek rozpočtu mohl výrazně prohloubit.
Ministři už debatu o zmrazení výdajů dvakrát přerušili. Neshodli se totiž zatím na konkrétních úsporách jednotlivých resortů. Problematické bylo doposud hlavně vázání 4,5 miliardy korun v rozpočtu ministerstva školství.
„Rozhodně nechci trvat na škrtu 4,5 miliardy pro ministerstvo školství. Vláda je politický orgán a může samozřejmě rozhodnout o tom, že školství zaváže méně prostředků než 4,5 miliardy. Ale současně v takovém případě musíme nalézt odvahu někomu jinému škrtnout více. Netrvám na míře škrtů pro jednotlivé ministry, ale trvám na tom, že v letošním roce oproti plánovaným výdajům musíme ušetřit 24 miliard. Přes to nejede vlak,“ řekl Kalousek ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Škrty na školství jednoznačně odmítá šéf resortu Josef Dobeš. „Největší problém mám s tím, že největší tíhu nese opět ministerstvo školství,“ řekl Dobeš s tím, že kdyby se z rozpočtu školství škrtlo 4,5 miliardy, tak by se tím hrubě porušilo programové prohlášení vlády. „A to minimálně v tom, že vláda řekla, že přidá učitelům 4 miliardy a pak situaci zastabilizuje,“ doplnil Dobeš.
Dodal nicméně, že chápe situaci, že je potřeba se podílet na škrtech. „Jsem připraven, abych nesáhl na peníze učitelů, do podfinancovaných vysokých škol a na platy nepedagogických pracovníků, přinést půl miliardy, které ušetřím na byrokracii. Já už nemám investice, už nemám, kde škrtat,“ zdůraznil ministr školství.
Ministr školství Josef Dobeš a děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík ve Světě o jedné
Bez úspor nebude možné dodržet schodek ve výši 105 miliard korun. Rozpočet byl totiž navržený v době, kdy ministerstvo financí předpovídalo příznivější vývoj ekonomiky. Ani úterní jednání koalice ale spor nedořešilo.
Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 trvá na tom, aby vláda schválila úspory co nejrychleji. A pokud se v některém resortu bude škrtat méně, musí se jiným resortům sebrat více.
‚Škrtat ano, ale u sebe‘
Vláda o všem nechce jenom míň vydávat: aby dodržela rozpočtový schodek, chce zvýšit obě sazby DPH o jedno procento, zpomalit výplatu důchodů a více zdanit bohaté. ČSSD nicméně dál volá po rovnoměrném rozložení břemene na všechny skupiny lidí - podle ní vládní opatření nejvíc postihují chudé a důchodce.
Jan Ostřížek z Ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně ale tvrdí, že je to pravda jen z části. „Důchodců se netýká třeba vyšší zdanění bohatých. Na druhé straně, když si vezmete to nejjednodušší, což je DPH, a srovnáte poměr spotřeby a úspor důchodců nebo někoho z příjmových skupin, tak poměr je zcela jasně vyšší než u bohatších skupin,“ dodal Ostřížek.
Škrty podporuje i děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík. Šel by na to ale jinou cestou. „Je vždycky jednoduché obrat chudáky z domácností, ale měli by šetřit u sebe. A kde se dá šetřit? Dá se šetřit na veřejných stavbách, na výběrových řízeních, všechno na aukce, všechno elektronicky,“ uzavřel Ševčík.
