Ministři financí EU schválili detaily záchranného fondu

Do Lucemburku se sjeli ministři financí Evropské unie, aby hovořili o změně rozpočtových pravidel, která mají zabránit opakování současné dluhové krize. Takzvaná ‚operační skupina‘ jednala pod vedením předsedy Evropské rady Hermana van Rompuye.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie má v Lucemburku sídel více | Foto: Fotobanka stock.xchng

Ministři schválili detaily záchranného fondu ve výši 750 miliard eur. 250 miliard eur je z této části od Mezinárodního měnového fondu, 440 miliard eur složí samotné země eurozóny a 60 miliard eur přiteče z rezerv Evropské unie.

„Má vzniknou jakási akciová společnost, která pak bude ostatním zemím eurozóny za jejich příspěvky vydávat akcie. Až se prodá 90 procent akcií, tak celý mechanismus bude moci být funkční,“ říká zpravodaj Radiožurnálu v Lucembursku Pavel Novák.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pavel Novák.mp3

Do budoucna má fond pomoci zemím, které by se dostaly do případných podobných dluhových potížích, jako bylo Řecko. Teď se hlavně mluví o Španělsku a Portugalsku.

Evropská unie si vytvořila takzvanou ‚operační skupinu‘, která pod vedením předsedy Evropské rady Hermana van Rompuye, která se už jednou sešla asi před 14 dny. Na schůzce už padaly nějaké návrhy - jak přitvrdit pravidla fungování ekonomiky v Evropské unii, aby se předešlo dalším dluhovým krizím jako je ta řecká, se kterými přišlo několik zemí, hlavně Německo. To například navrhovalo zpřísnění sankcí za neplnění kritérií paktu stability - kdyby se překračoval povolený deficit státního rozpočtu 3 procenta HDP nebo kdyby se překračoval veřejný dluh.

„Na schůzce byla přijata myšlenka, že by se předběžně měly konzultovat národní rozpočty, než by se schvalovaly v národních parlamentech, že by se o nich mělo diskutovat v Bruselu,“ říká Novák.

Sankce, které navrhovalo Německo, se nelíbily řadě zemím

Země považovaly zastavování přítoků peněz z unijních fondů za kontraproduktivní, stejně jako pozastavení hlasovacích práv v radě ministrů.

„Asi největší sankcí, kterou jsem zaznamenal z diplomatických zdrojů, by bylo veřejně prohlásit, který stát porušuje ta a ta pravidla, že je příliš rozmařilý, že se nechová tak jak má a toto veřejné zostuzení by mělo být tou největší sankcí, která by se používala. To proto, aby státy byly ukázněné a příliš nerozhazovaly a nevytvářely nadměrné dluhy, jako se to stalo Řecku,“ dodává Novák.

Konkrétní návrhy se očekávají až na podzim

Příští týden na summitu Evropské unie vyjde průběžná zpráva o tom, s jakými návrhy se počítá, během prázdnin má několikrát jednat skupina expertů a v říjnu na summitu Evropské unie už mají padnout konkrétní návrhy.

Pavel Novák, Veronika Sedláčková, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme