Ministři financí zemí Evropské unie dospěli pozdě večer k provizorní dohodě o tom, jak reformovat Pakt stability a růstu, tedy pravidla rozpočtového hospodaření, o která se opírá jednotná měna euro. To, že ke kompromisu došlo, oficiálně před novináři potvrdil premiér předsedajícího Lucemburska Jean-Claude Juncker. Detaily ovšem ještě musí doladit šéfové států a vlád na úterním summitu v Bruselu.

17:18 21. března 2005 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Základní kritéria mají podle Junckera zůstat nezměněna. "Nijak nejsou zpochybněny nebo ohroženy původní limity, tedy rozpočtový schodek by i dál neměl přesahovat tři procenta hrubého domácího produktu a veřejný dluh by měl být pod šedesáti procenty HDP," prohlásil. Premiér, který současně předsedá euroskupině, potvrdil, že při vymáhání pravidel hry se napříště bude více přihlížet také ke strukturálním reformám, například penzijní, jakož i k dalším faktorům. Konkrétních podrobností se však zdržel.

Vynucování pravidel hry se má "zpružnit" v situaci, kdy velké evropské ekonomiky, jako německá, francouzská a italská, čelí potížím. Než se spustí kárná procedura, má se napříště víc přihlížet k řadě polehčujících okolností dovolujících uniknout hrozbě miliardových sankcí. V potaz se má brát, pokud schodek bude krátkodobý a blízko povolené meze. Zeslabit nemají pravomoci Evropské komise, posílit má preventivní složka paktu, tedy povinnost v dobrých časech snižovat schodky o půl procenta ročně.

Shodě předcházelo půlroční vyjednávání a dlouhé diskuse. Odpůrce změkčení pravidel, rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser, dříve označoval kompromisy za špatný vtip, nakonec však usoudil, že sice nejde o nejlepší východisko, ale ani o bianco souhlas s deficity. Správce německé pokladny Hans Eichel si zase pochvaloval rozumnější zaměření paktu na hospodářský růst. Berlínu se podařilo dosáhnout toho, že přihlížet se bude i na náklady na sjednocení Evropy, tedy na dotace do bývalé NDR.

Co tato reforma přinese?

Schodek hospodaření státu nesmí převýšit 3 procent HDP, veřejný dluh nesmí překročit 60 procent HDP. To jsou základní pravidla Paktu stability. Tyto principy platí i nadále, ale nově existuje řada výjimek, kdy se plnit nemusí. Podle ekonoma Pavla Kohouta je ale důvod reformy jasný. "K této reformě Paktu stability došlo proto, že Německo a Francii nebyly dlouhodobě schopny dodržovat dříve přijatá pravidla."

Podle ministra financí Bohuslava Sobotky ovšem nejde o porušení současných pravidel, ale o zavedení nových. "Jedna priorita je dodržení fiskální disciplíny, ale vedle toho existuje také priorita hospodářského růstu, priorita plnění cílů Lisabonského procesu a Evropská unie hledá možnosti, jak naplnit současně tyto priority a jednou z těchto cest je reforma paktu stability a růstu."

Podle Pavla Kohouta reforma v praxi může znamenat horší fiskalní disciplínu a Euro by mohlo být pod větším inflačním tlakem. Ale největší problém je v tom, že pakt může být v různých situacích různě vykládán. "Jsou to změny, které jsou založeny spíš na výkladu, než na konkrétních makroekonomických ukazatelích. Z toho také vyplývá největší nebezpečí, že tyto změny budou politicky zneužité."

Tvrdá pravidla rozpočtové disciplíny si původně vymohlo právě Německo, které se však paradoxně po zavedení eura nedokázalo po tři roky po sobě vtěsnat pod stanovenou mez. Na podzim 2003 však Berlín a Paříž unikly hrozbě sankcí.

Markéta Kaclová, Pavla Kvapilová, Martin Hromádka, Ondřej Kubala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít