Ministři financí eurozóny hledají cestu z krize
Dluhová krize v eurozóně ohrožuje samotnou existenci společné měny euro. Tak vážně vidí situaci v Evropě francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ministři financí států platících eurem se v pátek kvůli krizi sešli v Bruselu. Mají jednat o dalším posílení záchranného fondu eurozóny, navýšení kapitálu evropských bank nebo o situaci v Řecku.
Východiskem z hluboké finanční krize, do které se eurozóna v posledních měsících dostala, je podle analytiků další navýšení evropského záchranného fondu (EFSF). Bez toho má monetární unie pouze poloviční šanci na přežití.
Sedmnáctka států platících eurem ovšem na další záruky za úvěry nemá. Pokud by k navyšování prostředků fondu došlo, mohla by Francie přijít o svůj AAA rating, díky kterému fond může fungovat.
Možnosti jak EFSF posílit existují dvě.
V případě tak zvaného pákového efektu, by fond ručil pouze za 20 až 30 procent objemu dluhopisů, které oslabené země eurozóny vydají. Tím by se pětkrát navýšila jeho efektivní kapacita, což je ale podle řady analytiků stále nedostatečné.
Čtěte také: Eurozóna má poloviční šanci na rozpad, říká analytik
V druhém případě by fond získal bankovní licenci s možností čerpat prostředky Evropské centrální banky (ECB) a mohl by si půjčovat neomezené množství financí jako ostatní evropské banky. Krizi by to mohlo vyřešit do několika týdnů.
Proti této variantě stojí ale Německo, které ji považuje za nepřiměřený zásah ECB do evropské fiskální politiky. Podle analytika České spořitelny Jana Jedličky chtějí Němci po vzoru někdejší Bundesbank, která je dnes součástí ECB, udržet euro silné.
"Bundesbank byla známá svým důrazem na pevnost domácí měny, na střídmost v otázce měnové politiky a udržování inflace na nízké úrovni," uvedl Jedlička pro Svět o druhé Rádia Česko.
Půjčky pro fond by tak podle Němců vedly k další měnové expanzi, vzlínání inflace a ke znehodnocování eura.
Řecko dostane dalších 8 miliard eur
I přes protesty veřejnosti přijalo ve čtvrtek Řecko úsporná opatření pro potlačení svého dluhu. Eurozóna mu o víkendu proto pravděpodobně schválí další tranši ve výši 8 miliard eur. Situace v zemi se tím ovšem nevyřeší a část řeckého dluhu bude třeba odepsat.
Německý návrh počítá s 50 až 60procentní ztrátou soukromého sektoru. Proti se staví Francie i Evropská centrální banka, které se bojí lavinového efektu a ztráty peněz v ostatních zadlužených zemích - ve Španělsku, Portugalsku nebo Irsku a dalších.
Jednou z velmi pravděpodobných variant vývoje kolem Řecka, je vyhlášení jeho bankrotu. Jak a jestli by vůbec měl proběhnout, je tématem jednání ministrů i nedělního pléna samotných lídrů států eurozóny.
Analytik: Jde o přístup k dlužníkům
Jako okrajovou součást komplexního problému eurozóny, respektive celé Evropské unie vidí finanční krizi Řecka Luděk Niedermayer, analytik společnosti Deloitte a bývalý viceguvernér ČNB.
Zatímco u Řecka se podle Niedermayera jedná o ojedinělé selhání mechanismů systému pomoci, důležitější je zadlužení ostatních fiskálně slabších států, kterým se kvůli půjčkám zvyšuje náklad na financování dluhu. Tím je pak ohrožen celý finanční systém.
Východisko z krize lze podle analytika hledat ve sjednocení názorů členů EU na postup vůči finančně slabým státům, ke kterému by mělo vzhledem k morálnímu hazardu celé situace dojít rychle.
„Protože jinak budou špatně hospodařící země dále spoléhat na pomoc těch finančně silných,“ uvedl Niedermayer pro Ozvěny dne Radiožurnálu.
„Je ale nutno říci, že zlepšení v oblasti fiskální politiky je proces, který trvá mnoho let. Od Řeků, Portugalců nebo Italů nelze proto očekávat zázraky během krátké doby. Těm, kteří tlačí na zlepšení se ale může zdát, částečně oprávněně, že ten pokrok je pomalý,“ dodal analytik.
Fond už navýšen být nemůže
Ani Jan Jedlička z České spořitelny nezná jednoduchou možnost jak kapitál záchranného fondu navýšit.
"Viděli jsme, když se zdroje eurovalu navyšovaly ze 440 miliard na 780 miliard eur. Padly kvůli tomu vlády na Slovinsku i na Slovinsku. Skutečně neexituje politická vůle, ani reálná možnost tento krok provést," uvedl Jedlička pro Rádio Česko.
Jednou z variant je podle analytika vládní garance úhrady 20 až 30 procent státních dluhopisů v případě jejich cenového propadu.
"Hrozí ovšem nebezpečí, že na trhu by se pohybovaly dva druhy dluhopisů. Jedny staré bez garancí a tyto nové, jejichž část ceny by garantoval stát. Závěrečné řešení by to ale stejně asi nepřineslo," uzavřel Jedlička.
Finanční dotaci potřebují také evropské banky
Shodný názor už nyní převládá mezi státy eurozóny v otázce evropských bank, které potřebují finanční injekci minimálně 80 miliard eur.
Banky by podle plánu měly nové prostředky získat na trhu od soukromých investorů. V případě několika zemí eurozóny by při nezájmu soukromého sektoru úlohu věřitele převzal opět evropský záchranný fond.
Podle Mezinárodního měnového fondu je však 80 miliard pro banky stále málo a částka by se měla dostat až k 200 miliard eur.
Luděk Niedermayer vidí současnou situaci bank lépe než při posledním bankovní krizi. Přiznává ovšem, že kvůli finančnímu propadu je pro bankovní domy problém získat nový kapitál, který je dokáže ochránit proti rizikům trhu.
Do problémů se mohou banky dostat také při propadu ceny státních dluhopisů, které ve velkém drží.
Štafetu jednání summitu převezmou v neděli po ministrech financí samotní lídři států, jejichž schůzka bude pokračovat také ve středu.
