Ministři financí eurozóny rozhodují o další půjčce Řecku
Athény netrpělivě čekají na výsledek bruselského jednání ministrů financí zemí eurozóny. Řečtí politikové jsou zatím optimističtí. Vláda tvrdí, že se během dneška vyřeší jak výměna řeckých dluhopisů, tak poskytnutí nového finančního úvěru zemi.
,Matkou všech bojů‘ je v Řecku označováno konečné jednání o vyřešení státního dluhu. Ministr financí Evangelos Venizelos v této souvislosti prohlásil, že očekává, že dnes skončí dlouhé období nejistoty, které neprospělo ani řecké ekonomice ani eurozóně.
Řekové totiž zřejmě dostanou další miliardové půjčky. Druhý záchranný plán pro zadluženou zemi by měli v Bruselu schválit ministři financí zemí eurozóny.
Athény mají dostat úvěry za 130 miliard eur, což jsou víc než 3 biliony korun. Řecko se kvůli tomu muselo zavázat k tvrdým úsporným opatřením. Šéf zemí eurozóny Jean-Claude Juncker proto před začátkem dnešní schůzky prohlásil, že by státy s eurem měly nový záchranný plán pro Řecko přijmout:
„Vycházím z toho, že dnes pomoc Řecku definitivně schválíme. Řekové splnili to, co jsme po nich požadovali.“
Německé ministerstvo financí je údajně pro bankrot Řecka
Číst článek
Stejného názoru je i slovenský ministr financí Ivan Mikloš.
Byly to škrty především na výdajové stránce. Řecká minimální mzda se snížila zhruba o 20 procent zejména pro mladší a nové pracovníky, řecká vláda se zavázala snížit některé vysoké důchody nad 1300 eur měsíčně a zavázala se také propustit 15 tisíc státních zaměstnanců.
Druhý záchranný plán
V rámci pomoci mají soukromí investoři Řecku odpustit zhruba 70 procent z toho, co mu v minulosti půjčili. Státní dluh země má tak do roku 2020 klesnout na 120 procent HDP. Eurozóna doufá, že to bude stačit k tomu, aby Řecko mohlo dále ekonomicky prosperovat.
Řada ekonomů je ale skeptických a tvrdí, že se řecké dluhy nepodaří snížit dostatečně. Panují tak pochybnosti, jestli škrty spolu s půjčkou k záchraně Řecka před státním bankrotem budou stačit.
O druhém záchranném plánu na pomoc Řecku mluvil ve večerních Ozvěnách dne na Radiožurnálu redaktor Ondřej Houska a analytik České spořitelny Petr Zahradník
Eurozóna chce řeckou vládu přinutit, aby přijala vytvoření zvláštního účtu, na který by se nový úvěr uložil. Vládní zdroje v Athénách také uvádějí, že se chystají tvrdá jednání ohledně kontroly uplatňování programu úspor. Státy eurozóny požadují, aby kontrola byla nepřetržitá a přísná.
Nizozemský ministr financí dnes navrhnul, aby bylo Řecko pod trvalým dohledem takzvané trojky - zástupců Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky. Řecká veřejnost to považuje za velice ponižující.
„Na rozdíl od Lotyšska Řecko nad sebou potřebuje mít svého drába. Návrh takzvané permanentní trojky, to znamená jakési dozorčí skupiny, která bude mít velmi silný vliv na řeckou exekutivu, si myslím, že je rozumným řešením,“ soudí analytik České spořitelny Petr Zahradník.
Po dnešním očekávaném potvrzení dalšího záchranného balíku by na finančních trzích mělo podle Zahradníka následovat zjevné uklidnění: „Nicméně nikoliv podlehnutí tomu, že už to půjde samo.“
Zahradník souhlasí s tím, že druhý záchranný plán eurozóny a MMF už není jen hašením akutní hrozby. Má pocit, že je promyšlený a že může vést k řecké záchranně. „Současně si ale myslím, že ta doba bude velmi dlouhá. Čekat od Řecka zázraky za 5 let, by bylo iluzí,“ uzavírá.
