Místo řešení krize prázdná rétorika, říká o summitech evropských lídrů Broucher
Politici slibují, že evropský summit 8. a 9. prosince přinese tolik očekávaný obrat k lepšímu. Trhy a většina komentátorů od v pořadí šestého řešení krize, které má být nabídnuto, už moc nečekají. Připomínají přitom, že každé z předchozích setkání evropských lídrů slibovalo pevné základy pro řešení problémů s dluhem. Namísto toho přišla zejména prázdná rétorika a zklamání.
Tak v rozhovoru s Romanem Chlupatým poslední summit shrnul i někdejší britský velvyslanec v Česku, ambasador David Broucher. Mnozí čekají, že se podobně bude hodnotit i nadcházející setkání evropských lídrů.
Rozhovor Romana Chlupatého s bývalým britským velvyslanecem v Česku, Davidem Broucherem.
„Já bych řekl, že evropští lídři dali dohromady další kompromis, který umožní, aby věci opět několik týdnů nebo možná měsíců fungovaly. Nepředvedli ale nijak převratnou schopnost vést. Rozpory mezi nimi totiž byly jasné. A já si nemyslím, že se jim podařilo nabídnout skutečné řešení problému. Problém i nadále existuje a zřejmě se opět vrátí. Je přitom jasné, že finanční trhy jsou velmi nervózní. Mnoho škody totiž už bylo napácháno,“ řekl Broucher.
Podle kritiků je to jasný důkaz toho, že Evropská unie nebo přinejmenším eurozóna prostě nemůže fungovat. Že koncept státu a unie nejde dohromady. Jak to vidíte vy?
„Já si myslím, že se na ten problém zadělalo už při vzniku eurozóny. Ta byla měnovou unií, ale ne hospodářskou a fiskální unií. Mnoho lidí si tehdy myslelo, že jedno bez druhého prostě nemůžete mít. Mysleli si, že pokud chcete monetární unii, musíte mít i mnohem bližší spolupráci na úrovni fiskální politiky. Což by jaksi doplnilo schopnost centrální banky zareagovat na případný problém, ať už se objeví kdekoli. Tento pohled současné problémy postupně potvrzují. No a politici si s tím svým vlastním způsobem teď snaží poradit. Přitom ale mají nepochybně mocné zájmy, které tlačí opačným směrem.“
Je možné, že politici přesto zariskují a rozhodnou se vytvořit evropskou fiskální unii?
„Vzpomínám si, co Churchill řekl o Američanech a jejich zapojení se do druhé světové války: zkusí každou alternativu, než narazí na tu správnou. No a já mám pocit, že evropští lídři dělají to samé. Zkoumají každý únikový východ. Ale on tu žádný není. Pokud jste vytvořili euro, musíte ho nyní bránit. A jediný způsob, jak ho ubránit, je zaštítit ho větším množstvím peněz. A zároveň se pokusit začít tlačit na vlády, které hospodaří s velkými deficity. Což znamená větší koordinaci rozpočtů z centra. Proto si myslím, že konečnou odpovědí bude více Evropy. Ale určitě budeme mít mnoho zajížděk a diskuzí, než na to dojde.“
Dokonce i britský ministr financí nedávno mluvil o tom, že je třeba více a ne méně Evropy. I když doplnil řadu podmínek. Jde o zásadní posun v postoji Londýna k Unii?
„Co mě děsí na britském postoji je to, že jsme jaksi v odstavném pruhu. Nejsme členové eurozóny a nepřispíváme k řešení, respektive nejsme součástí řešení největšího problému, kterému Evropa čelí. Může se tak stát, že řešení vznikne bez nás. A to je chyba. To zaprvé. Zadruhé, nedovedu si představit, jak to nějak jednoduše změnit. Myslím si totiž, že jsme jak politicky tak i ekonomicky léta vzdáleni od chvíle, kdy bychom byli připraveni na vstup do eurozóny, pokud na to někdy budeme připraveni. I přesto bych ale rád viděl aktivnější přístup Británie ke krizi. Naše hospodářská a finanční budoucnost je totiž s evropskými trhy natěsno svázána. A pokud v Evropě dojde ke katastrofě, my důsledkům neunikneme,“ řekl někdejší britský velvyslanec v Česku David Broucher Rádiu Česko.