Mladým lidem se nejhůře hledá práce v Moravskoslezském kraji
Pro absolventa školy je nejhorší, když nenajde žádnou práci. Jít přímo ze školy do evidence pracovního úřadu, to je trpká zkušenost, kterou na vlastní kůži momentálně zkouší přes 41 tisíc mladých lidí. Právě tolik je nezaměstnaných absolventů v celé republice. Každý sedmý žije na Ostravsku, kde se mladým lidem hledá práce nejhůře ze všech regionů.
Firmy jsou opatrné a mnoho absolventů hned při prvním kontaktu odmítají.
„Chtěla bych pracovat v nějaké firmě a dělat komunikaci mezi Francií a Českou republikou. Zatím to není nic moc, abych pravdu řekla.“ Lenka je ve druhém ročníku vysoké školy a ráda by spojila francouzštinu a svět byznysu.
Už teď má obavy, co s ní bude. Není to tak dávno, co si další student Václav myslel, že uplatnění v oboru aplikované matematiky a krizového řízení bude cestou k dobré práci.
„Firmy nereagovaly. Případně, když už jsem se dostal do druhého kola, stejně jsem neuspěl. Zdůrazňovaly, že nemám praxi.“
Nakonec tento obor úplně opustil, aby měl vůbec nějakou výplatu. Praxe je skutečně alfou a omegou, říká ředitelka ostravské pobočky úřadu práce Yvona Jungová:
„Pokud přibírají mladé absolventy, pak se jim musí zkušení pracovníci věnovat. Je to určitá ztráta času a zvyšuje to náklady zaměstnavatele.“
Na Ostravsku je nejvíce nezaměstnaných vysokoškoláků v celé republice. A vysoká čísla se týkají i středoškolských oborů. Ten, kdo si nenajde praxi sám, tomu zkusíme pomoci, dodává ředitelka Jungová:
„Jen na úřadu práce v Moravskoslezském kraji, na krajské pobočce, už nyní máme uzavřené smlouvy a zaměstnáváme 67 absolventů.“
Dokonce i mnozí ze zdravotnických asistentů, absolventů zdravotnických škol končí na úřadu práce. Ještě častěji tam najdeme kuchaře, a výjimkou nejsou dokonce ani pokrývači a další řemesla.
