MMF nabádá Evropu k urychlení opatření proti dluhové krizi

Světová ekonomika si podle Mezinárodního měnového fondu pořád nevybudovala dostatečnou imunitu proti nemocem, které ji ohrožují. Neustále odkládaná či nedostatečná odpověď evropských lídrů na dluhovou krizi může oživení úplně vykolejit. MMF snížil předpověď růstu globální ekonomiky z 4,1 procenta na 3,9 procenta.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eurové bankovky | Foto: Fotobanka Stock.xchng

MMF tvrdí, že Evropa by měla urychlit práci na úplné bankovní a fiskální unii, dosavadní kroky tímto směrem hodnotí jako nedostatečné. Analytik České spořitelny Petr Zahradník se domnívá, že problémem je spíše časový rozpor.

„Bankovní i fiskální unie jsou určitě cesty správným směrem, nicméně jejich efekt vůbec nemůže ovlivnit ekonomický výsledek roku 2012, respektive 2013. Právě ten horizont, kam sahá prognóza MMF, nemá s dlouhodobými opatřeními v Evropě moc společného,“ vysvětluje Zahradník a pokračuje:

„Je to spíše otázka schopnosti vlád členských států nastartovat hospodářský růst investičními stimuly a motivací podnikatelského prostředí. To, do jaké míry se podaří nastartovat projekt bankovní unie, který by měl trvat desetiletí, není s tímto odhadem na příští rok propojeno.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Rádia Česko byl analytik České spořitelny Petr Zahradník, který reagoval na vyjádření MMF k dluhové krizi

Evropská centrální banka by podle MMF měla být připravená k dalším neortodoxním krokům, jako jsou neomezené úvěry pro zdejší banky nebo takzvaná LTRO neboli injekce likvidity.

„Za poslední tři roky posílila Evropská centrální banka prostřednictvím neortodoxních bankovních nástrojů likviditu finančního sektoru o téměř jeden a půl bilionu eur.

Hrubý domácí produkt Evropské unie se pohybuje na úrovni 14 bilionů eur. Makroekonomicky je to už podstatná finanční injekce. Pokračování tímto způsobem ale může vyvolat časovanou bombu, co se týče inflace i snadného přístup bank k finančním zdrojům,“ domnívá se Zahradník.

Podle kritiků je teď největší brzdou Německo

Kritici tvrdí, že boj s dluhovou krizí v eurozóně nyní nejvíc brzdí Německo, které dosud neschválilo vznik záchranného fondu eurozóny, takzvaného stálého eurovalu. Jeho platnost totiž přezkoumá německý Ústavní soud, který rozhodne až v září.

Eurozóna má nyní k dispozici takzvaný dočasný euroval, který byl vybudován před dvěma lety. V něm zbývá ještě asi 250 miliard eur záruk. Pokud by pomoc potřebovaly pouze španělské banky, tak bude k jejímu pokrytí stačit. Ale pokud by se vyhrotila situace celého španělského státu nebo Itálie, částka v dočasném eurovalu je nedostačující.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci v eurozóně informoval také zahraniční zpravodaj v Bruselu Ondřej Houska

Očekává se, že německý ústavní soud stálý euroval schválí a neshledá ho v rozporu s německou ústavou. Zároveň však zřejmě vydá prohlášení, že je to už poslední krok, který je možné udělat.

V Spojených státech amerických se poměrně slibný vývoj už delší dobu obrací. Nyní dokonce hrozí, že se hospodářské oživení úplně zastaví, pokud se politici včas nedohodnou na zvýšení stropu pro zadlužení a dopustí nástup automatických rozpočtových škrtů.

„To jsou dozvuky toho, že neortodoxní nástroje v USA jsou prováděny i ve fiskální oblasti. Hovoří se o tom, že bezbřehé zadlužování americké ekonomiky by se mělo zastavit. Je to reakce na to, že vláda Spojených států nebude ochotna už tak snadno financovat řadu rozvojových projektů, jako tomu bylo v minulých letech,“ uzavírá Petr Zahradník.

Tomáš Pavlíček, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme