I přes úpornou snahu maďarské vlády rozptýlit obavy mezinárodních trhů, došlo k tomu, čeho se v Budapešti nejvíce obávali. Jedna z největších amerických ratingových společností Moody's snížila úvěrové hodnocení Maďarska na stupeň Ba1 z dosavadní známky Baa3.

Hodnocení úvěrové spolehlivosti země tak spadlo do spekulativního pásma. Výhled Maďarska je negativní, což znamená, že další snížení může následovat.

„Je to jednoznačně reakce na maďarskou fiskální politiku. Jak Evropská komise, tak členské státy EU kritizují Maďarsko za to, že je pravděpodobné, že nedodrží závazek snížit deficit státního rozpočtu pod tři procenta v příštím roce. Prostě reformní program je nedostatečný,“ vysvětlil v Ranním interview Radiožurnálu náměstek ministra financí Tomáš Zídek.

Zařazení země do takzvaného spekulativního pásma je podle něj špatnou zprávou. „Protože Maďarsko už teď využívá pomoc EU, obdrželo finanční prostředky ze společných zdrojů a jestliže je tady nižší důvěra, tak je to problém i pro další úvěrování maďarských státních dluhů,“ dodal.

Rating je velmi důležitý pro investory. Čím je toto hodnocení vyšší, tím je dlužník důvěryhodnější v očích věřitelů. V takovém případě si je schopen na trhu zajistit levnější půjčky.

Do takzvaného spekulativního pásma přeřadila Maďarsko zatím pouze agentura Moody's, Fitch a Standard and Poors ještě vyčkávají. Kurz forintu zareagoval na zprávu prudkým propadem vůči euru.

Jsou to spekulace, tvrdí Budapešť

Za nepodložené a spekulativní považuje rozhodnutí agentury Moody's maďarská vláda. „Hodnocení agentury Moody 's nemá žádný reálný základ,“ konstatuje ranní prohlášení ministerstva hospodářství.

Mluvčí vlády András Giro-Szász ve veřejnoprávním rozhlase tvrdil, že jde o spekulativní útok proti forintu, protože výkon a výsledky maďarského hospodářství jsou pozitivní.

Problému se věnoval i výbor pro národní bezpečnost. Tajné služby nyní hledají, kdo může stát za takovými spekulativními útoky. Podle mluvčího je jejich součástí i noční krok agentury Moody's.

Jak v Ozvěnách dne uvedl spolupracovník Gregor Martin Papucsek, analytici tvrzení vlády o bezproblémovém stavu ekonomiky země do jisté míry zpochybňují.

„Přinejmenším je podle nich nejisté, že se podaří příští rok udržet deficit veřejných financí pod 3 procenta HDP. Upozorňují také, že objem státního dluhu neklesá, jak tvrdí vláda, ale naopak roste. Přestože vláda z prostředků získaných ze soukromých penzijních fondů, které zestátnila, snížila jednorázově dluh z 81 na 76 procent HDP,“ přiblížil.

Změna ratingu nebyla neočekávaná

Zdeněk Kudrna z Institutu pro výzkum evropské integrace ve Vídni v Ozvěnách dne dodal, že maďarská vláda má sklony přeceňovat externí vlivy finančních trhů. Upozornil, že změna ratingu nebyla neočekávaná. Podle něj je i důsledkem politiky maďarské vlády.

„Ta se před několika měsíci rozešla velmi nevybíravým způsobem s MMF, který ji nabízel úvěr. A zvolila cestu jakési domácí reformy, která spočívá především v tom, že se drancují jakékoli rezervy. A to se ukázalo jako nedostatečné. Takže ratingové agentury už asi před týdnem vyhlásily, že mění svůj výhled na negativní a nyní došlo ke konkrétní změně ratingu,“ uvedl.

Překvapivé chování maďarské vlády může podle Kudrny poskytnout jakési okno do toho, co by mohlo následovat v případě, že by v eurozóně došlo k nějaké dezintegraci. „Například, kdyby se národní vlády začaly ostře hádat se zahraničními investory,“ dodal.

Nebojujte s bankami, radí ekonomové

Kvůli snížení ratingu se maďarský premiér Viktor Orbán mimořádně sešel s ekonomy. Vláda se snaží občany přesvědčit, že šlo o spekulativní útok ze zahraničí vůči forintu. Ekonomové ale Orbánovi poradili, aby vláda příliš nevzdorovala a nekritizovala zahraničí jako dosud často dělala.

Namísto toho ekonomové doporučují spolupracovat s EU, Mezinárodním měnovým fondem a v neposlední řadě i s bankami působícími v Maďarsku. Vláda by neměla dělat zásadní kroky proti jejich vůli jako v posledních měsících.