Růst mezd se pohyboval mezi 6,5 až 7 procenty. Ekonomové čekají, že příští rok se bude přidávat méně
Meziroční růst průměrné mzdy se ve druhém čtvrtletí pohyboval podle odhadů analytiků mezi 6,5 a sedmi procenty. Reálně, po zohlednění inflace, by měl růst činit až čtyři procenta. Ekonomové upozornili, že růst zůstal proti původním očekáváním poměrně silný a nad dlouhodobým průměrem. Příští rok ovšem porostou mzdy podle analytiků výrazně pomaleji. Důvodem bude nejen zpomalení růstu ekonomiky, ale i nižší ochota firem nadále výrazně přidávat.
Český statistický úřad zveřejní údaje o průměrných mzdách za druhé čtvrtletí v úterý 3. září.
V prvním čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda meziročně vzrostla o 7,4 procenta na 32 466 korun. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla o 4,6 procenta.
Průměrná mzda v Česku stoupla na 32 466 korun. Dvě třetiny pracujících na ni podle statistiků nedosáhnou
Číst článek
„Mírné zpomalení proti předchozím obdobím vyplývá z toho, že z meziročního srovnání vypadávají případy dvojího zvyšování mezd během 12 měsíců předchozího, rekordního období. Mezi odvětvími neuvidíme zásadní rozdíly v dynamice mezd,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy nominálně mzdy stouply meziročně o 6,9 procenta. V takovém případě by podle něj průměrná mzda poprvé překročila hranici 34 tisíc korun. „Dosud rekord drželo čtvrté čtvrtletí roku 2018, kdy vykázala úroveň 33 871 korun,“ upozornil. Loni ve druhém čtvrtletí činila průměrná mzda 31 815 korun.
Ekonom ČSOB Petr Dufek upozornil, že na trhu práce přetrvávalo napětí a nezaměstnanost atakovala rekordní minima, zatímco zaměstnanost a míra volných pracovních míst naopak maxima. „Když k tomu připočteme veřejný sektor navyšující platy ve školství a zdravotnictví, tak by nemělo dojít k žádnému velkému překvapení. Ekonomika stávající tempo mezd nějaký čas unese, protože podíl mzdových nákladů zůstává stále nesrovnatelně nižší vůči západní Evropě, kam směřuje většina českého exportu,“ uvedl.
Návrh rozpočtu pro ministerstvo školství: devatenáct miliard na platy učitelů, dvě pro vysoké školy
Číst článek
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera předběžná data ukazují na to, že růst průměrné mzdy by mohl ve druhém čtvrtletí překonat i sedm procent. „Tomu nasvědčuje například skutečnost, že mzdy ve velkých průmyslových firmách v druhém čtvrtletí mírně zrychlil na 6,6 procenta, za čímž do velké míry byly také jednorázové bonusy vyplaceny v dubnu. Dalším signálem je nadále solidní dynamika daňových příjmů fyzických osob a výběr sociálního a zdravotního pojištění,“ uvedl.
Dodal, že ale ziskovost řady firem se díky rostoucím mzdovým nákladům snižuje a jejich ochota dál zvyšovat mzdy klesá. „Trh práce však zůstává nadále napjatý a zpomalení mezd tak pravděpodobně nastane až v příštím roce,“ uvedl Seidler.
„Dosavadní tempo navyšování mezd bylo pro firmy neudržitelné, jelikož rostoucí mzdové náklady nebyly doprovázeny odpovídajícím nárůstem produktivity. Navíc firmy začínají mít méně práce, o čemž vypovídá úbytek nových zakázek. To se následně projevuje jak na snižující se zaměstnanosti, která v průmyslu klesá již od začátku roku, tak na pomalejším růstu mezd“" uvedla analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková. Pro celý tento rok očekává, že mzdy porostou lehce nad sedmi procenty. Příští rok jejich růst začne výrazněji zpomalovat a dostane se pod šest procent.
