Na budoucí útlum jaderné energetiky v Německu jsou rozdílné názory

Německo je díky své hospodářské síle zemí, jejíž kroky, plány a záměry v ekonomice sleduje celý svět. Nikdo nepochybuje o tom, že rozhodnutí vlády v Berlíně o ukončení provozu jaderných elektráren do roku 2022 je velká věc.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Větrná elektrárna | Foto: Comstock Images

Má ale kabinet Angely Merkelové své politické rozhodnutí podložené i dostatečně robustní ekonomicku analýzou? Otázkou i je, jak zajistí Němci energetické potřeby své země, když vlády jiných zemích, včetně české, říkají, že bez jádra to v tuto chvíli nejde.

Přehrát

00:00 / 00:00

O budoucnosti německé energetiky mluvili v Ozvěnách dne bývalý europoslanec za německou stranu Zelených Milan Horáček a Robert Schuster z pražského Ústavu mezinárodních vztahů

Bývalý europoslanec za německou stranu Zelených Milan Horáček rozhodnutí německého kabinetu v Ozvěnách dne uvítal a odmítl obavy, že za pár let bude zemi chybět energie.

Robert Schuster z pražského Ústavu mezinárodních vztahů připomněl, že toto rozhodnutí má svou genezi v souvislosti s katastrofou v japonské elektrárně Fukušima po zemětřesení a vlně tsunami. „Bylo to motivováno i určitými vnitropolitickými ohledy,“ a připomněl úspěch zelených v zemských volbách.

„Angela Merkelová docela dlouhou dobu zdůrazňovala, že jaderná energie je jakousi přechodnou, nejschůdnější cestou – do doby, než budeme mít něco lepšího,“ poznamenal Schuster.

Podle Horáčka odklon od jaderné energie existuje ve společnosti už desítku lelet. „Je řada zemí ve střední Evropě, která z různých důvodů do budoucna jadrnou energetiku nechce. Budoucnost je v obnovitelných zdrojích, úsporách, a tak dál.“

„Pokud se nepletu, tak hlavní páteří německého energetického mixu mají být větrné elektrárny na severu země,“ upřesnil Schuster. „Ale zároveň problémem je, jak dostat tuto energii k odběratelům,“ uvedl v souvislosti tím, že ti největší jsou v jižní části státu. „Problémem bude vybudovat přenosovou soustavu tak, aby docházelo k co nejmenším ztrátám.

Milan Horáček ale zdůraznil, že je třeba vidět budoucnost. „Uvidíte, že to povede k tomu, že Německo, nejen ono, ale i další státy, bude zase vedoucí v tomto technologickém vývoji.“

Cenový dopad

Zástupci německého průmyslu varují, že jejich zemi opatření poškodí. A zdražování elektřiny hrozí údajně celé střední Evropě, včetně Česka.

Jaroslav Míl, bývalý prezident Svazu průmyslu a dopravy a někdejší šéf společnosti ČEZ pak ve Stalo se dnes rozhodnutí Berlína - do deseti let se úplně oprostit od energie z jádra – označil za špatnou zprávu pro německou ekonomiku.

Přehrát

00:00 / 00:00

O vývoji cen ve Stalo se dnes polemizovali Jaroslav Míl, bývalý prezident Svazu průmyslu a dopravy a někdejší šéf společnosti ČEZ a profesor Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy

„Mám výrazné obavy, že výsledkem řešení nedostatku elektřiny v Německu bude zvýšení českého importu z České republiky, z Francie a následně tlak na zvyšování cen elektrické energie u nás.“ Podle jeho názoru by měla Praha přijít s iniciativou pro Evropskou komisi, aby každá země EU by měla pokrýt svou spotřebu vlastními zdroji minimálně z 95 procent.

„Těch důvodů je několik. Za prvé, stabilizujete výrazně energetickou síť. A za druhé, zabráníte dopadu zvýšení cen pro země jako je Česká republika, ale i pro celou jihovýchodní Evropu.“

Jaroslav Míl také zdůraznil, že Česko se bez jaderné energetiky neobejde. „Když se racionálně podíváte na to, co se stalo v Německu, tak z titulu vlny tsunami zahynulo téměř 10 000 lidí. Z titulu nehody jaderné elektrárny nezemřel nikdo.“

Profesor Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy naopak vyjádřil ve Stalo se dnes názor, že Němci se dokáží obejít bez jaderných elektráren bez růstu cen elektřiny. „Mají poměrně dlouhou dobu, aby se s problémem vyrovnali.“

Připomněl, že jaderné elektrárny v Německu poběží ještě 10 let a není vyloučeno, že jejich provoz bude prodloužen. „Obnovitelné zdroje se v budoucnu jistě uplatní a svou cenou budou v nejbližší době – tím myslím právě příštích 10 let – konkurenceschopné,“ domnívá se Moldan.

Milan Kopp, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme