Na ceny pohonných hmot mají vliv kurzy měn i politika
Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic i v novém roce stále rostou a lámou rekordy. Natural 95 stojí v průměru už 35 korun a 30 haléřů za litr. Nafta dokonce o padesátník více. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot dlouhodobě sleduje. A v nejbližší době se podle předpokladů zlevnění nedočkáme. Vliv na ceny u našich čerpacích stanic má celá řada faktorů.
Na cenách paliva se dá ukázat, jak provázaná je moderní globální společnost. Velkou roli samozřejmě hraje kurs koruny, a to především k dolaru, ve kterém se s ropou obchoduje. A protože investoři nevěří Maďarsku a tamním ekonomickým reformám, tak odchází z celého regionu.
Nepomáhá ani evropská dluhová krize, a tak koruna ztrácí a benzín a naftu dovážíme dráž. Navíc investoři teď sází na oživení americké ekonomiky, které by znamenalo větší poptávku po ropě. Tudíž její ceny na světových trzích zároveň rostou.
Redaktor Ondřej Bouda zjišťoval, co všechno má vliv na ceny u našich čerpacích stanic
Ropa je ale samozřejmě i velmi náchylná na politické nebo bezpečnostní krize. Bylo to vidět třeba při válkách v Iráku nebo libyjském povstání. V současnosti jsou dva větší problémy. Konkrétně s Íránem a Nigérií. Například sankce proti Íránu mohou ceny pohonných hmot zvednout.
Případné výpadky z regionů
Írán patří k největším výrobcům a exportérům ropy. Ta by na světových trzích chyběla. I když Saudská Arábie slíbila v případě potřeby výpadek v těžbě nahradit. Mnohem horší by ale bylo uzavření Hormuzského průlivu, kterým Írán hrozí. To je úžina na jižním konci Perského zálivu, přes kterou v tankerech proudí 20 procent celosvětové produkce ropy. Její blokáda by tak způsobila opravdu chaos.
V Nigérii pak od začátku roku probíhají nepokoje, neboť vláda tam zrušila dotaci na pohonné hmoty. Jejich cena tak stoupla okamžitě o 100 procent. Vláda sice argumentuje tím, že peníze šly do kapes jen hrstce bohatých obchodníků, ale pro chudé občany to byl prakticky jediný benefit, který z ropného bohatství země mají.
V Nigérii je přitom vysoká míra korupce, a tak lidé chtějí, aby se šetřilo jinde. Stávky a protesty provází i násilí a zatím to nevypadá, že by měly skončit. Nigérie také patří mezi největší producenty ropy a trh Evropské unie zásobuje z pěti procent.
Výpadky z těchto dvou regionů dohromady by mohly být katastrofální pro světový průmysl. Nejistota na trzích tak má za následek, že americká ropa se od začátku roku drží nad 100 dolarech za barel. Severomořský Brent dokonce nad 110 dolarech.
