Na důchody stát loni vydal o 40 miliard korun více, než vybral na pojištění

Česká správa sociálního zabezpečení loni vydala na penze o 39,5 miliardy korun více, než kolik vybrala na sociálním pojištění. V porovnání s předchozím rokem se důchodový účet propadl o 10,2 miliardy korun. Je to největší propad důchodového účtu od roku 2003 a v minusu je přitom už třetí rok po sobě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Důchodci | Foto: stock exchange

V loňském roce totiž skokově přibylo předčasných důchodců, především kvůli novému, méně výhodnému výpočtu penze.

„Mnohem rychleji nám přibývá těch, kteří pobírají dávku a ubývá těch, kteří platí sociální pojištění. To je dáno primárně demografickým vývojem, tím že je v seniorských věkových skupinách postupně více občanů než v produktivních skupinách,“ vysvětluje prezident Asociace penzijních fondů ČR a bývalý ministr financí za ČSSD Jiří Rusnok.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příčiny propadu v tzv. důchodového účtu vysvětlil prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok

Podle něj za tím stojí i situace na trhu práce, celková zaměstnanost by prý měla být vyšší. „Určitě v tom hraje roli i struktura zaměstnanosti – dost se nám zvyšuje počet osob samostatně výdělečně činných, jejichž celkový přínos do toho fondu je výrazně nižší než u zaměstnanců,“ varuje Rusnok.

Důchody se podle jeho názoru budou muset financovat i z jiných daní, pravděpodobně z DPH a spotřebních daní.

„Probíhá proces postupného zvyšování věku odchodu do důchodu, nicméně neobejdeme se ani bez zvýšení příjmů. Já bych se přimlouval za preferování cesty doplňovat příjmy důchodového fondu z jiných daní, než je sociální pojištění, které máme v mezinárodním měřítku jedno z nejvyšších. A je to daň, která zatěžuje pracovní místo a tím také pracovní místa těžko vznikají,“ míní šéf Asociace penzijních fondů.

Hlavní viník? OSVČ

„Žádný penzijní systém neexistuje, peníze jdou do státního rozpočtu a toto znamená, že se musí část důchodů financovat z jiných daní a ne ze sociálního pojištění. Což je věc, která by neměla být tak překvapivá a je ve světě docela obvyklá. Zejména když Topolánkova vláda snížením sociálního pojištění o zhruba 30 miliard v roce 2008 vlastně tento deficit uspořila,“ tvrdí stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek.

Přehrát

00:00 / 00:00

O propadu na tzv. důchodovém účtu diskutovali na Rádiu Česko stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek a prezident Asociace penzijních fondů ČR a bývalý ministr za ČSSD Jiří Rusnok

„Hlavní část deficitu nevznikla náhodou, ale vznikla záměrem. Zhruba 10 miliard je daných hospodářskou krizí a neschopností vlády bojovat se švarcsystémem a faktem, že stále více lidí přechází do systému OSVČ, kde platí několikanásobně méně do sociálního pojištění než zaměstnanci,“ uvádí Mládek.

Jinými slovy tak potvrzuje názor Víta Samka z Českomoravské konfederace odborových svazů. Podle něj zaměstnanci platí důchody osobám samostatně výdělečně činným.

„Rozdíl je dneska takový, že to ohrožuje systém. S tím by se mělo něco udělat. Jsou dvě základní řešení – buď přestane být jednotný systém a OSVČ si budou spořit odděleně, což by pro ně byla katastrofa, nebo se nějak sblíží odvody,“ říká stínový ministr financí sociálních demokratů.

Pomůže důchodová reforma?

Česká správa sociálního zabezpečení dostává prostředky na výplatu dávek sociálního pojištění ze státního rozpočtu, a to nezávisle na tom, jak velký objem peněz v předchozím období na pojistném na sociální zabezpečení vybrala.

„Prohlubuje se nám to, co už před více než dvěma lety znovu zopakovala Bezděkova komise – určitý nesoulad mezi tím, kolik jsme schopni a ochotni ve společnosti na tento účel vybrat v celkových odvodech a kolik stojí výdaje na seniory. To se bude prohlubovat s demografickým vývojem,“ říká prezident Asociace penzijních fondů České republiky a bývalý ministr za ČSSD Jiří Rusnok.

Prezident Asociace penzijních fondů ČR a bývalý ministr financí Jiří Rusnok | Foto: Tomáš Adamec

„Je tady prohlubující se rozpor mezi tím, kolik platí zaměstnanci a zejména jejich zaměstnavatelé a kolik platí OSVČ,“ upřesňuje Rusnok.

A zatímco levice kritizuje vládní plány na důchodovou reformu, podle Rusnoka by zavedení takzvaného druhého spořícího pilíře mohlo pomoci.

„Že dojde k vyvedení malé části – a u nás velmi malé části, úplně nesrovnatelné s jinými zeměmi – je jenom přesunutí peněz v čase. Ty peníze se nikam neztratí, zůstanou v důchodovém systému a naopak to do budoucna uleví důchodovému systému, protože účastníci druhého pilíře nebudou mít stejné nároky jako mají ti, kteří nebudou v tom prvním systému,“ dodává prezident Asociace penzijních fondů.

Informace o stavu důchodového účtu ke konci roku 2011

Vladimír Kroc, David Šťáhlavský, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme