Na podobu nástupce Kjótského protokolu má stále větší vliv byznys

Pokračování závazků přijatých v Kjótském protokolu je zatím nejisté. O dokumentu, který by na 12 let starou úmluvu navázal, se v těchto dnech stále diskutuje v katarském Dauhá. A nejsou to jen ministři životního prostředí, kteří se o podobě příští úmluvy dohadují. Oproti roku 1990 přibylo v auditoriu i hodně byznysmenů a ministrů financí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jednání o pokračovateli Kjótského protokolu v katarském Dauhá provázejí protesty ekologických aktivistů | Foto: Reuters

I zásluhou finanční krize se totiž z enviromentálních témat stal problém, ve kterém hraje jednu z hlavních rolí i byznys. Jednání v Kataru se zúčastní také Alessandro Vitelli, redaktor agentury Bloomberg.

Jak hodnotíte dosavadní naplňování Kjótského protokolu?

Rozhodně nemohu říci, že by Kjóto ztroskotalo. Zavedlo například povinnost pro všechny rozvíjející se ekonomiky snížit v letech 1990 až 2008, respektive 2012, emise o pět procent. A to bylo poprvé, co byla taková povinnost zavedena.

Přehrát

00:00 / 00:00

S Alessandrem Vitellim mluvila redaktorka Rádia Česko Barbora Kreuzerová

Dnes se snažíme vyjednat pokračování těchto závazků právě na setkání na Blízkém východě. Jestli bude Kjótský protokol hodnocen jako úspěšný projekt, a nebo ne, to posoudí až historie.

Myslím si ale, že jsme vynaložili velké množství energie na to, abychom rozšířili tyto závazky na příštích osm let. A to nejenom na rozvinuté a bohaté země, ale i na ty rozvíjející se.

Myslím si, že by měla být vytvořena celosvětová globální dohoda, která by se týkala právě i rozvojových zemí. Řada takových ustanovení byla už součástí rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách, a já doufám, že se v budoucnu bude v těchto procesech pokračovat.

Jaká jednání tedy v současnosti probíhají a ovlivňují environmentální budoucnost světa?

Kjótský protokol
Jedná se o dokument z roku 1997, který zavázal 35 vyspělých zemí ke snížení emisí skleníkových plynů a jehož platnost končí v roce 2012. Spojené státy ho nikdy neratifikovaly, smlouva se navíc nevztahuje na Čínu a Indi.

V současné době probíhají dva oddělené procesy. Dochází k potvrzení další fáze Kjótského protokolu do roku 2018 nebo 2020, podle toho, jak nakonec jednání skončí, a v tomto směru je důležité, aby se všichni signatáři Kjótského protokolu 1 zúčastnili i jednání o druhé fázi.

Ve stejnou chvíli se už ale také jedná o druhé dohodě, která by měla navázat na Kjóto po roce 2020. Není vůbec samozřejmé, že k uzavření takové dohody dojde. Možná ano, možná ne. já osobně doufám, že to nakonec dopadne dobře, tak jako tak se ale jedná o dlouhodobý proces, který bude trvat minimálně tři roky, spíš ale déle.

Co podle vás představuje největší problém, přes který se budou muset jednání o dohodě navazující na Kjóto přenést?

V okamžiku, kdy bylo Kjóto poprvé podepsáno, tak o něm jednali pouze ministři životního prostředí. Teď si všichni už uvědomují, co je v sázce a jaké náklady to přinese. Jednání se proto kromě ministrů životního prostředí zúčastňují i ministři za energetiku, ministři financí a ministři průmyslu a obchodu. A to samozřejmě všechno komplikuje a protahuje.

Nakolik stávající jednání ovlivňuje ekonomická a dluhová krize, a to nejen v eurozóně, ale po celém světě? Protože ekonomika zpomaluje třeba i ve Spojených státech nebo v Číně.

To má samozřejmě obrovský vliv. Když se podíváte na jednání v Dauhá, tak kromě mnoha environmentalistů je tam také celá řada delegátů, kteří mají dávat pozor na to, aby se životní prostředí nedostalo během jednání až na druhou kolej. Aby nebylo převálcováno tématy v tuto chvíli mnohem palčivějšími, třeba právě otázkou klesající ekonomické aktivity států.

Musíme dát ale pozor na to, aby byla vytvořena nějaká rovnováha mezi sociálním dobrem, tedy životním prostředím, a praktickou stránkou, tedy snahou přežít ve zdraví ekonomickou krizi, kterou právě procházíme.

Ekologičtí aktivisté v katarském Dauhá během konference o novém dokumentu nahrazujícím Kjótský protokol | Foto: Reuters

Když se podíváte z okna, tak si řeknete, je to v pořádku - životní prostředí je ucházející, každé ráno vychází slunce a večer zapadá. Zato horší finanční situace je vidět mnohem více a lidí se osobně dotýká. Za 20 let to ale bude přesně naopak a zničené životní prostředí bude vidět na každém kroku.

Pokud budeme jednat dnes, bude nás to zcela určitě něco stát. Pokud ale budeme jednat až za 20 let, bude nás to stát mnohonásobně víc. Cílem jednání v Dauhá má tedy být oboustranně výhodná situace. Enviromentálních cílů by mělo být dosaženo za minimálních nákladů a pomocí mechanismu trhu.

Barbora Kreuzerová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme