Na podobu nové německé koalice čeká i eurozóna, která stále nevyšla z krize
Angelu Merkelovou, která znovu potvrdila pozici nejsilnější političky v Německu, čeká nelehký úkol. Vedle sestavení nové koalice před ní stojí mnoho otazníků, jak postupovat při řešení problémů evropské ekonomiky. Skupina zemí, které platí evropskou měnou, je hospodářsky oslabená. Navíc sílí hlasy odborníků, podle kterých je projekt eurozóny chatrný a neudržitelný.
Výsledek německých voleb může ovlivnit eurozónu a existenci eura mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát. Německo je nejsilnější ekonomikou Evropy, má silný průmysl, zejména automobilový, a tamní podniky působí v mnoha evropských zemích, kde se podílejí na růstu hrubého domácího produktu a zaměstnanosti.
Podle analytiků se dá říct, že to, co určuje a bude určovat podobu evropské ekonomiky, řídí Německo - a tedy Angela Merkelová. Tudíž výsledek parlamentních voleb v Německu bude mít naprosto zásadní dopad i na eurozónu.
Evropské souvislosti volebního vítězství německé CDU rozebral Jan Beneš z ekonomické redakce
Tu se dosud Angela Merkelová snažila stabilizovat. Co můžeme v tomto ohledu očekávat po volbách, bude podle ekonomů záležet na tom, z jakých stran vznikne budoucí koalice. Rozhodující také je, jaký recept na zotavení eurozóny Angela Merkelová použije.
Například podle Patria.cz může Merkelová tlačit na další důležité reformy v jižních státech. K žádnému sdílení dluhů ale nedojde, dokud nebudou dluhy minulosti pod kontrolou a dokud se vše nebude řídit novými pravidly.
Pokud v Německu vznikne velká koalice, jak se očekává, nemělo by podle některých německých ekonomů dojít k většímu odchýlení země v evropské politice. Část z nich počítá s tím, že nastanou jenom pozvolné změny. Podle analytiků Saxo Bank bude Angela Merkelová pokračovat v nastavené politice "hašení požárů":
V Německu začíná hledání vládní koalice, SPD zřejmě bude žádat velké ústupky
Číst článek
„Pokud chce Německo skutečně fundamentálně a systémově řešit problémy v eurozóně, tak je musí řešit cestou reforem. Na straně politické by se Evropa měla rozhodnout, zda jde cestou unie a tedy i rozpočtové a politické unie. A na straně ekonomické zda má vůli se oddlužovat, reformovat hlavně pracovní trhy, sociální dávky a veřejný sektor jako takový,“ vysvětluje ředitel Saxo Bank Karol Piovarcsy.
Skupina zemí, které platí eurem, stále ještě nevyšla z krize před pěti lety. Vlastní ekonomické problémy má třeba Itálie, Portugalsko nebo Španělsko. Nejkřiklavější případ a výstrahou nadále zůstává Řecko.
Podle ekonomů se eurozóna navíc vypořádává s dopady takzvané dluhové krize, takže problémy se postupně přelévají z jednoho roku do dalšího. Podle analytiků eurozóna potřebuje více konkurovat rostoucím ekonomikám, jako je třeba Čína. HDP už rychleji roste také Spojeným státům.
'Angie' potřetí v řadě vyhrála německé volby, zisk absolutní většiny unikl těsně
Číst článek
Podle Karola Piovarcsyho ovšem nejpalčivějším problémem není síla kurzu, ale stabilita: „A v tomto směru musíme dát za pravdu paní Merkelové, že ta byla skutečně mistryní stabilizace, jak situace v Německu, tak v eurozóně.“
Aby firmy více konkurovaly podnikům z ostatních zemí, chce i prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Podle něj musí společnosti zvýšit investice a zapomenout na snižování nákladů. Zotavování hospodářství v eurozóně zůstává podle něj slabé. A nespokojený je také s rostoucí mírou nezaměstnanosti.
To potvrzují i údaje statistiků. Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,3 procenta.
