Na snížení spotřební daně z paliv by mohli vydělat jen prodejci

Vysokými cenami paliv se možná začne zabývat vláda. Hranicí, která by měla vládu přinutit jednat, má být cena 40 korun za litr benzinu nebo nafty. V České televizi to uvedl ministr dopravy Pavel Dobeš. Snížení spotřební daně z nafty, jak navrhují sociální demokraté, ale odmítá.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čerpací stanice BSV

Čerpací stanice BSV | Foto: Honza Ptáček | Zdroj: Český rozhlas

Podle pedagoga Vysoké školy finanční a správní Jana Mertla by stát mohl snížit cenu paliv snížením spotřební daně, jejíž změna je nejjednodušší.

Změny spotřební daně by se podle něj projevily poměrně rychle. Je však také možné, že by prodejci ke snížení cen paliv vůbec nemuseli přistoupit a jen si zvýšili své zisky.

„Každý subjekt si ale může dělat, co chce, jak stát, tak prodejci a působí na to i vlivy externích šoků prostřednictvím samotných cen paliv. Pokud by se mělo hýbat s nějakou daní, tak se spotřební daň nabízí z hlediska vlády jako nejlepší nebo nejsnadnější řešení,“ říká Mertl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vliv možného snížení spotřební daně na ceny paliv zhodnotil pedagog z VŠFS Jan Mertl

„Prostor je poměrně značný, protože DPH a spotřební daň je více než polovina ceny paliva. Podstatný je také parametr fiskálního výnosu. Když bude vláda manipulovat se sazbami, tak jednak může pozitivně ovlivnit cenu, ale z druhé strany má nějaký fiskální výnos, který potřebuje získat. Když bude se sazbou manipulovat, tak se o něj může připravit, což v současné fiskální situaci nemusí být politicky průchodné,“ míní pedagog.

Vysoké ceny tradičních paliv podle něj mohou znamenat větší zájem o alternativní zdroje energie i další debatu o snižování energetické závislosti na ropných státech.

„Je to takzvaný externí nabídkový šok na ekonomiku. Pokud se podíváme do historie, tak například v 70. letech takové ropné šoky uměly paralyzovat světové ekonomiky velmi výrazným způsobem. Tyto jevy dávají podnět pro zvažování a rozvoj alternativních zdrojů. Naopak v České republice se často vyskytuje přístup, že není potřeba dělat nic a nejlepší je nechat to být a trhy se tomu vždycky přizpůsobí,“ dodává Jan Mertl.

Tomáš Pavlíček, Barbora Kreuzerová, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme