Na trhu práce chybí šikovní řemeslníci. Stát i firmy učně finančně motivují

Firmy si vychovávají vlastní odborníky. Nástrojař, klempíř, tesař, zedník nebo strojní mechanik jsou jen příklady technických oborů, ve kterých kvalifikovaní řemeslníci chybí. Žáci devátých tříd už několik let o technické obory zájem nemají, a tak je firmy i jednotlivé kraje ke studiu motivují finanční odměnou, měsíčně ve výši až tří tisíc korun.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

střecha | Foto: Jan Rosenauer

Například v Jihočeském kraji je podle vedoucí odboru školství Hany Šímové největší poptávka hlavně po absolventech technických oborů:

„Mezi obory, které jsou podporované ze strany Jihočeského kraje, patří například obor strojní mechanik, nástrojář, klempíř, obráběč kovů, pekař, čalouník, tesař, zedník,“ vyjmenovává.

Přehrát

00:00 / 00:00

reportérka Romana Kostohryzová se zajímala o spolupráci učilišť a firem

Pokud mají žáci těchto oborů splněnou docházku a na vysvědčení nemají nedostatečnou, dostanou od pěti do osmi set korun měsíčně. Podobně jako Jan Jedlička, který studuje obor nástrojař na Střední průmyslové škole automobilní a technické v Českých Budějovicích.

„Je to dobrá inspirace. Minulý rok jsem si šetřil na notebook, tenhle rok je to auto,“ říká. Učně motivují ke studiu vybraných oborů také firmy. Těm se v posledních letech odborných řemeslníků nedostává, a tak si je vychovávají už na školách.

Například s vyšší odbornou školou, střední průmyslovou a střední odbornou školou řemesel a služeb ve Strakonicích spolupracuje podle zástupce ředitele pro odborný výcvik Miroslava Oberpfalzera na 40 firem:

„Naše škola má krédo nevychovávat děti pro pracovní úřady a pro rekvalifikace. Žáci si mohou už druhou ročníků sami vybrat firmu, kde by plnili odbornou praxi. Pokud se osvědčí, mají tam jistotu zaměstnání,“ vysvětluje.

Čeští pekaři už nechtějí doplácet na zamražené zboží z Polska | Foto: Olga Štrejbarová

Jistotu zaměstnání má třeba student oboru mechanik-seřizovač Václav Junek. Ten šest dní v měsíci dochází na odbornou praxi do výroby společnosti ČZ ve Strakonicích.

„Podílím se tady na výrobě jednotlivých součástí, které jdou potom do výroby. I ti spolupracující mi pomáhali, předávali mi své zkušenosti, takže to bylo mnohem snazší. Baví mě to. Za měsíc si vydělám kolem dvou tisíc korun. Není to jen kvůli penězům. Teď už vím, že po dostudování mám tady místo jisté,“ pochvaluje si.

Žádané jsou technické obory

Václav Junek není jediným učněm, kterého si firma vychová už během studií. Ve výrobním závodu ČZ ve Strakonicích půjde během následujících let do důchodu na 200 zaměstnanců . I jejich náhradu budou podle vedoucího kontrolingu Jana Pěnkavy hledat mezi učni:

„Dávám jim takovou zpětnou vazbu, o jaké profese bude ze strany firem zájem. A vesměs jsou to funkce s technickým vzděláním. Obráběči, nástrojaři, frézaři, soustružníci, obráběči kovů, slévači. My bychom rádi o nich měli přehled a rádi bychom jim nabídli budoucí působení v naší firmě,“ říká.

Podobně jsou na tom firmy po celé České republice. Přihlášky na střední školy a učňovské obory mohou žáci devátých tříd podávat do 15. března.

Romana Kostohryzová, kko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme