Na východní hranici EU se hraje o vliv na trh s hnojivy

Běloruská privatizace přiživila hospodářsko-politickou přetahovanou mezi Ruskem a Čínou. Minsk se snaží s pomocí výnosů z prodeje státního majetku zastabilizovat domácí ekonomiku a investorům nabízí mimo jiné i společnost Belaruskali.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Historický stroj v chemickém komplexu | Foto: Klára Stejskalová

Belaruskali vlastní obrovská ložiska potaše, ze kterého se vyrábějí hnojiva. Vážným zájemcem je ruský Uralkali. Kdyby uspěl, ovládne 45 procent globálního trhu s potašem. To se Pekingu nelíbí a přichází proto s protinabídkou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Michael Romancov z pražské Metropolitní univerzity ve Světě o deváté

Na východní hranici Evropské unie se hraje o vliv na trh s hnojivy, která jsou v době narůstající poptávky po jídle nesmírně cenná. Evropa se neúčastní. Michael Romancov z pražské Metropolitní univerzity ve Světě o deváté poznamenal, že Evropa možná bude litovat.

„Podstatné však je, že většina evropských zemí ale není potravinářskou krizí, která je pravděpodobně na horizontu, zasažena. Bohužel vidíme, že Evropa tyto věci neřeší v dostatečném předstihu.“

O společnost Belaruskali ovládající 15 procent trhu s potašem teď soupeří Čína a Rusko. Stejně tak soupeří i o vliv v Bělorusku. „Myslí, že Evropa v dlouhodobém horizontu zájem má, ale nyní má starosti sama se sebou.“ Lepší vyhlídky jsou podle Romancova na straně Moskvy.

Čína si v poslední době začala předcházet nejen běloruského prezidenta ale i vlády a režimy v Ukrajině a Moldávii. Tím vstupuje do tradiční sféry vlivu Moskvy. „Myslím, že Moskva se rozhodla interpretovat vývoj v Evropě od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, jako ztrátu.“

„Sami Rusové považují vítězství ve válce s Gruzií v roce 2008 jako rázné bouchnutí do stolu s tím, že Moskva směrem k EU řekla razantní ‚dost!‘. Teď se najednou objevuje Čína,“ poznamenal Romancov.

Podle něho není ale rozšiřování EU pro Rusko bezpečnostním rizikem. „Je to samozřejmě problém psychologický. Nicméně silná čínská přítomnost vlastně všude podél ruských hranic, je problém bezpečnostní.“

Jak zdůraznil, pro Moskvu by jistě bylo lepší, aby se o vliv dělila s Bruselem, než s Pekingem.

Milan Kopp, Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme