Na záchraně Řecka se nemusí podílet soukromí investoři, shodli se Merkelová a Sarkozy
Na záchraně Řecka před státním bankrotem se nebudou muset podílet soukromí investoři. Na schůzce v Berlíně se na tom shodli německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Banky a další instituce, které Řecku v minulosti půjčovaly, chtěly k podílu na záchraně Řecka přinutit Německo. Podle Berlína měli věřitelé Řecka souhlasit s tím, že své peníze dostanou zpět o sedm let později. Proti se ale postavila Evropská centrální banka, kterou podpořila Francie. Podle nich mají být věřitelé Řecka vyzvání, aby své investice v zemi ponechali i po roce 2014.
Kancléřka Angela Merkelová i francouzský prezident Nicolas Sarkozy na berlínské schůzce vyjádřili podporu řeckým reformám a krokům Jorgose Papandrea, který chce výměnou ministrů uklidnit veřejnost a zabránit státnímu bankrotu, a shodli se na tom, že je nutné najít rychlé řešení, které by bylo schváleno už příští týden na Evropské radě.
Měl by být vytvořen permanentní záchranný plán pro Řecko. Na projektu by se kromě Evropské komise podílela i Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF). Také by se mělo začít pracovat na novém znění paktu stability, ve kterém, jak řekla Merkelová, by se politici měli vyvarovat předchozích chyb.
Jak v Ozvěnách dne informovala zpravodajka ČRo Klára Stejskalová, Merkelová v souvislosti s účastí soukromých investorů na nové záchraně Řecka před bankrotem zdůraznila, že pro Německo je účast soukromých bank podstatná, ale musí být na dobrovolné bázi. Jak konkrétně by to mělo fungovat, zatím nezaznělo. Ale také o tom by se mělo jednat v příštích dnech s Evrospkou centrální bankou.
Pro Merkelovou je to podle zpravodajky zcela zásadní věc, protože pomoc Řecku se netěší v Německu podpoře veřejnosti. „Kancléřce to ubírá body nejen u veřejnosti, ale i uvnitř její i vlastní strany, “ dodala zpravodajka.
Francouzský prezident Sarkozy vyzval řeckou vládu k reformám a privatizaci. Řecký premiér Papandreu dnes vyměnil několik ministrů, aby uklidnil veřejnost a zabránil státnímu bankrotu. Podle Ondřeje Housky ze zahraniční redakce Radiožurnálu se to může krátkodobě povést. Připomněl, že Řecko musí do poloviny července dostat další číst půjčky ze starého loňského záchranného plánu, jinak zbankrotuje.
Analytik evropských trhů a hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš mluví o záchraně Řecka v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3
„Protože 15. července musí Řekové uhradit úroky a splátky dluhopisů v hodnotě více než 2 miliard eur. A oni na to peníze nemají. A eurozóna a MMF jim je půjčí jen pod podmínkou, že řecká vláda v parlamentu prosadí další tvrdá úsporná opatření. Řada poslanců za vládní socialistickou stranu k tomu nemá moc chuti. A rekonstrukce vlády směřuje k tomu, aby si premiér tyto poslance naklonil,“ vysvětlil Houska.
Analytik evropských trhů a hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš se domnívá, že zapojení soukromých investorů na dalším záchranném úvěru pro Řecko bude velice měkké, menší než třetinové, jak se odhaduje.
Analytik Petr Robejšek mluví o pomoci Řecku ve Stalo se dnes na Radiožurnálu.mp3
„Pravděpodobně to bude něco ve smyslu, že soukromí investoři se zaváží k tomu, že pouze nebudou prodávat řecké dluhopisy, nebudou se jich aktivně zbavovat a ty, co dobudou splatnosti, tak znovu investují v Řecku. To znamená, že se nebude jednat o nějaké dobrovolné protahování splatnosti nebo odkládání splatnosti,“ řekl Jan Bureš.
Podle analytika Petra Robejška je celá koncepce pomoci Řecku je zcela chybně postavená.
„Ve skutečnosti nejde o to, Řecku opravdu ekonomicky pomoci, nýbrž prostě kupovat si čas a nemuset přiznat to, že celý plán eurozóny v její dané sestavě je chybně postavený a je neudržitelný. To znamená, že občané Evropy, zejména ti ze severních zemí, jsou víceméně rukojmími této situace,“ uvedl Petr Robejšek.
