Italská ekonomika na konci roku oslabila. Druhá nejzadluženější země Evropy je tak i nadále pod tlakem. Vyplývá to alespoň z předběžných údajů, které by dnes krátce před polednem měl potvrdit italský statistický úřad.

11:05 10. března 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle nedávno zveřejněných rychlých odhadů ve čtvrtém čtvrtletí v porovnání se třetím propadla italská ekonomika o 0,2 procenta a přišla tak o růstové momentum, které si od července do září užívala. Vláda i přesto tvrdí, že by Itálie letos měla růst.

Itálie je po Řecku druhou nejzadluženější evropskou zemí. Její zahraniční obchod končí pravidelně v červených číslech. Konkurenceschopnost je malá. Nezaměstnanost relativně vysoká. Růst ekonomiky bude tak velmi symbolický v porovnání s pádem v roce 2009. To potvrzuje i analytik České spořitelny Petr Zahradník: "Jestliže italská ekonomika v průběhu roku 2009 meziročně klesla o více než 4 %, tak růst může být maximálně v řádech desetin procenta."

Podle Zahradníka ale není Itálie kandidátem na další krizi podobnou Řecku: "Takovou zemí by mohlo být spíš například Portugalsko. Itálie má daleko větší míru reputace a mezinárodního uznání. Je také vlivnější díky zastoupení ve skupině G7 nebo G20."

Na druhou stranu analytik Zahradník přiznává, že Itálie společně s Řeckem a Belgií je dlouhodobě nejzadluženější členskou zemí Evropské unie. Bez vnitřních reforem a přesvědčivého ozdravení se podle Zahradníka může Itálie dostat do problémů. Ani v takovém případě však země externí mezinárodní pomoc pravděpodobně vyhledávat nebude.

Možná italská krize by ale pro Eurozónu mohla znamenat mnohem větší problém, než nedávná řecká krize. Vliv by to mělo na stabilitu a reputaci Evropské unie jako celku.

V současné době se velmi diskutuje o možném vzniku Evropského monetárního fondu. Ten by byl užitečnou institucí pro země, které se dostaly do dluhové pasti, ale byl by i důležitou prevencí před zadlužováním. "Země, které se ocitnou v podobné situaci by se už nemusely upírat k Mezinárodnímu měnovému fondu, který na to rozhodně není primárně stavěn," vysvětluje Petr Zahradník.

Roman Chlupatý, Karolína Koubová, Zuzana Walterová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít