Naděje trhů se upínají k centrálním bankám

Globální ekonomika ochlazuje a naděje trhů se upínají k centrálním bankám, že jí přispěchají na pomoc. A poslední dostupné signály naznačují, že se asi nemýlí. Australská centrální banka, která patřila mezi jedny z mála na Západě, které ještě nedávno utahovaly monetární politiku, tento týden obrátila a snížila sazby o 0,25 procenta. Americký Fed pak včera vpodvečer dal na srozuměnou, že další uvolnění také nelze vyloučit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odcházející šéf ECB Jean-Claud Tricheta a jeho nástupce Mario Draghi | Foto: Reuters

Na předchozím zasedání se tři členové vedení Fedu postavili proti dalšímu uvolňování měnové politiky. Teď se odpor vytratil.

Přehrát

00:00 / 00:00

O vlivu centrálních bank na trhy mluvil na Rádiu Česko obchodní ředitel společnosti Conseq Investment Management Lukáš Vácha

„Včera Fed žádné další kroky neoznámil. Je to možná i díky tomu, že je poměrně výrazný posun v prognóze růstu americké ekonomiky za 4. kvartál, který by měl dosáhnout až 3 procenta. A to asi opravdu není doba na to, aby si americká centrální banka vystřílela tu poslední munici, kterou má v zásobníku. V tomto ohledu bych byl skeptičtější a myslím si, že k dalšímu zásahu Fedu dojde v případě, že budeme svědky nějaké opravdu velmi dramatické eskalace krize. To může být krize v eurozóně nebo přijde nějaká další nečekaná zpráva,“ říká obchodní ředitel společnosti Conseq Investment Management Lukáš Vácha.

Zatímco v Americe jsou sazby u nuly, v Evropě je prostor pro jejich snížení. Stále větší část trhu přitom vzhledem k problémům ekonomiky čeká, že to banka udělá.

„Dnes je první měnové zasedání, kterému předsedá nový guvernér ECB. Když přichází nový šéf, nebude chtít hned na prvním zasedání dělat nějaké dramatické kroky. Dnes bych tedy, jako většina analytiků, žádné snížení sazeb nečekal. Nicméně za poslední půlrok se podmínky v eurozóně opravdu výrazně změnily. Dá se tedy čekat, že ECB pomůže ekonomikám a sazby sníží. Druhou otázkou ale je, jak ta pomoc bude efektivní,“ pokračuje Vácha.

Podle něj už Evropská centrální banka nakupuje dluhopisy problémových zemí eurozóny. Za posledních několik měsíců nakoupila dluhopisy Španělska a Itálie v hodnotě 170 miliard euro.

„Teď se stále hovoří o tom, že její roli v nákupu dluhopisů by měl převzít nový evropský záchranný fond, jehož financování ale v současnosti není ještě úplně jasné. Když se podíváme na výnosy španělských a italských dluhopisů, nákupy zatím nemají příliš pozitivní vliv, dodává Vácha.

Roman Chlupatý, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme