Češi kupují nejčastěji v akcích alkohol, kávu a mléko. Malé prodejny přitom vyměňují za hypermarkety

Útraty v hypermarketech už nerostou tak rychle jako v menších obchodech. Vyplývá to z dat agentury Nielsen pro Svaz obchodu a cestovního ruchu. Zatímco supermarkety a diskonty meziročně vzrostly téměř o desetinu, u největších obchodů byl nárůst zhruba tříprocentní. Češi stále patří mezi velké milovníky slev – nakoupí v nich víc než polovinu zboží, hlavně alkohol a prací prášky.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Supermarket (ilustrační foto) | Foto: pixabay.com

Mají víc než 2500 metrů čtverečních a své peníze do nich chodí utrácet 40 procent lidí. Řeč je o hypermarketech, které ale začínají ztrácet dech. Jejich tržby totiž rostou pomaleji než celý trh rychloobrátkového zboží.

„Což je dáno primárně tím, jak rostou ty menší prodejní formáty – ať už tedy supermarkety nebo diskonty a zároveň i drogerie, které lze řadit mezi ty formáty,“ říká Radiožurnálu Břetislav Chovítek z agentury Nielsen.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se mění nákupní chování tuzemských zákazníků, zjišťovala Barbora Kladivová

Už vůbec se pak nedaří tradičním malým prodejnám – hlavně těm venkovským v obcích do 250 obyvatel. Jen loni jich podle dat Svazu obchodu a cestovního ruchu skončila víc než tisícovka. Ve srovnání s rokem 2016 tak jde o dvojnásobek.

Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu Marty Novákové zatím nebyla podpora podnikání na venkově systémová. „Česká republika se musí strategicky rozhodnout, jak bude s podporou obslužnosti venkova pokračovat. Jestli prostě bude investovat do malých obcí – do obcí ve kterých se žádný byznys nemůže udržet. A tady dochází k tomu, že malé prodejny jsou dotovány nesystematicky z rozpočtu obcí,“ vysvětluje Nováková.

Čeští přeborníci v nákupu ve slevách

Situaci by třeba podle Ministerstva průmyslu a obchodu zlepšilo zvýhodnění podnikatelů v obcích do 400 lidí. Klesající oblibu malých obchůdků s prodejní plochou do 50 metrů čtverečních potvrzují i data agentury Nielsen.

Za posledních deset let takových prodejen ubyla téměř polovina. Jedním z důvodů jsou vyšší ceny než třeba v supermarketech, ale i malý počet slevových akcí. Právě v nakupování za akční ceny patří Češi stále na evropskou špičku.

České obchody bez slev? Ministr Milek chce jednotné marže a minimum slevových akcí

Číst článek

„V podstatě se na prvních místech umisťují primárně kategorie skupiny alkoholických nápojů, ať už hořké bylinné likéry, rum, sekty a vodka. Jediná kategorie, která nepatří do alkoholických nápojů, ale do nápojů patří je káva. Všech pět kategorií na začátku má větší promoční podíl než 70 procent,“ popisuje Břetislav Chovítek z agentury Nielsen.

Naopak nejméně ve slevách lidé nakupují paštiky, koření nebo třeba balený chléb. Z drogérie táhnou nákupy ve slevách hlavně prací prášky, aviváže nebo třeba přípravky do myčky. Obecně nejvíc mají Češi v oblibě takové zlevněné zboží, které dlouho vydrží.

„Samozřejmě vidíme větší sensitivitu spotřebitelů reagovat více na slevu u položek, které jsou vyšší za jednotku. To znamená třeba prací prášky versus tabulková čokoláda nebo jogurt, kde to nejsou tak velké částky a navíc tím jogurtem se na tři měsíce nepředzásobím,“ dodává ředitel agentury Nielsen Karel Týra.

Právě slevy v obchodech jsou letos velkým politickým tématem. Ministr zemědělství v demisi za hnutí ANO Jiří Milek v dubnu navrhl omezení promočních akcí v obchodech. Nápad ostře kritizoval Svaz obchodu a cestovního ruchu. Ministr od něj později upustil s tím, že zatím vše nechá na vzájemné dohodě mezi zemědělci, zpracovateli a obchodními řetězci.

Barbora Kladivová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme