Napětí v Evropě kvůli dluhům Řecka opět roste. Euro oslabuje
Napětí v Evropě kvůli dluhům Řecka opět roste. Globální trhy jsou pod tlakem. Ministři financí eurozóny odmítli podmínky, za jakých by mohli věřitelé Řecka přistoupit na odpis části dluhu. Hrozba bankrotu Řecka z pohledu trhů o něco vzrostla, i když jednání o odpisu zhruba 100 miliard eur budou pokračovat. Euro zareagovalo oslabením z hranice třítýdenního maxima, na němž bylo díky opatrnému optimismu před schůzkou ministrů financí.
Loňská dohoda o takzvaně dobrovolném zapojení soukromých věřitelů do pomoci Řecku počítala s tím, že se vzdají poloviny svých pohledávek. Bude to ale muset být víc.
Vyjednavači investorů uvedli jako maximum odpis 70 procent svých půjček Řecku. Odpuštění dluhu se má provést výměnou stávajících dluhopisů za jiné se splatností 30 let a nízkým úrokem. Ten si investoři představovali kolem 4% procent.
Podle eurozóny to ale má být méně. Ministři tedy vrátili předložený návrh k přejednání.
„Privátní věřitelé už museli přistoupit na takzvané dobrovolné odpuštění velké části řeckého dluhu a je naprosto jasné, že se budou snažit v těch zbývajících mantinelech si vyjednat o něco lepší podmínky, aby ztráty nebyly tak velké. Ale to, že původně už přistoupili na odpuštění dluhu je vidět, že netahají za delší konec provazu a dohoda zřejmě nakonec padne,“ říká ekonom ING Vojtěch Benda.
Pokud by věřitelé přeci jen přistoupili na odpustku, která je z pohledu Atén výhodnější, ani to by podle Bendy nestačilo na lepší obrat:
„Rozhodně ne, protože situace především řecké ekonomiky a následně i rozvrácených veřejných financí je tak špatná, že by to určitě v nejbližších letech nevedlo ke zlepšení vývoje jak řecké ekonomiky, tak veřejných financí.“
Dluh se může do budoucna zvýšit i na 190 procent HDP
I v případě dohody a odepsání velké části dluhu by se státní dluh veřejných financí Řecka podle Bendy zvyšoval až do roku 2014.
„Podle našich odhadů zhruba na 180 až 190 procent HDP. A v roce 2030 by se dostal pod současnou úroveň a pořád by byl velmi vysoký – 125 procent HDP. To znamená, že stále mluvíme o velmi obtížné dvoudekádě pro Řecko, která nepovede k nějaké velké prosperitě,“ myslí si Benda.
Hospodářské programy, které se projednávají, jsou věci podle něj dlouhodobé a fungují v řádu dekády.
„Nervozitu by snížilo, pokud by evropské státy položily takové tabu, že Evropská centrální banka nesmí aktivně nakupovat a vykupovat státní dluhopisy. Je to samozřejmě nestandardní řešení, ale vypadá to, že v krátkodobém horizontu nic jiného nezbývá,“ vysvětluje Benda.
Fiskální regule chce Francie zabudovat do ústavy
Francie včera oznámila, že fiskální regule diktující vyrovnaný rozpočet a automatické mechanismy, které k němu směřují, zabuduje do své ústavy.
„Je třeba vidět příčinu, proč je Francie tak zadlužená, proč generuje takové deficity. Není to proto, že by to neměla zapsáno v ústavě, je to proto, že má dlouhodobě špatně nastavené veřejné finance, že ekonomika ztrácí konkurenceschopnost, že ekonomika nemá dostatečný výkon. Je to jasný důkaz toho, že v ekonomice není rovnováha,“ říká Benda a pokračuje:
„Aby mohla naplnit svůj cíl, který si dá do ústavy, musela by provést celou řadu velmi významných hospodářských reforem na trhu práce, daňových a penzijních systémů. To jsou věci, které v ústavě nebudou, a dokud tam nebudou, tak ani nápis v ústavě budeme mít takový a takový dluh a maximální deficity takové, nepovedou k tomu, aby se automaticky veřejné finance začaly ozdravovat,“ dodává Benda.
