Vláda navýšila Národní plán obnovy na téměř 191 miliard.,Chceme vyčerpat i rezervu,‘ řekl Havlíček

Vláda navýšila Národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie, o desetiprocentní rezervu na téměř 191 miliard korun. Učinila tak po konzultaci s Bruselem. Poslancům to při čtvrtečním pokračování diskuse o plánu řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Upozornil, že plán nemůže vyjít vstříc všem zájemcům, protože by se rozdrobil do stovek malých projektů a nenaplnila by se slibovaná vize.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karel Havlíček (za ANO) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Havlíček v březnu řekl, že připraveno je 172 miliard korun, ačkoli původně se předpokládala částka o deset miliard vyšší. „Tohle není nic úplně výjimečného, je to i po diskusi s kolegy z Evropské komise, ostatní země si tam rovněž dávají vyšší částku, než která je určená v té dotaci,“ řekl ve čtvrtek k desetiprocentní rezervě.

Pandemie je jako válka, zdraví obyvatel má přednost před ochranou osobních dat, říká Švihlíková

Číst článek

Vláda tím podle něj říká, že pokud by spotřebovala v ideálním případě celých 172 miliard korun, může využít další úvěrové zdroje z Fondu pro budoucí generace. „Takže těch deset procent navíc, které máme jako rezervu, chceme vyčerpat,“ dodal. „Nicméně to, z čeho se budou nakonec čerpat, bude vyplývat z toho, jak se postupně budou zdroje alokovat do jednotlivých projektů,“ poznamenal.

Na předchozích setkáních se podle něj například dohodlo, že na digitální transformaci má jít 28,2 miliardy korun, na fyzickou infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci 80 miliard a objem peněz na vzdělávání a trh práce vzrostl na 41 miliard korun.

Postoje Evropské unie

Havlíček také informoval o tlaku ze strany Evropské unie, kvůli kterému musela vláda některé projekty přepočítat. Například navýšila peníze na řešení dopadů klimatických změn, protože nedávaly požadovaných 37 procent alokace. Evropská komise se však podle něj chová korektně, ale je náročná v kontrole tzv. zelené transformace.

Čtvrt miliardy eur jako smíření s neúspěchem v nelegální migraci

Číst článek

Pirát František Kopřiva zdůraznil, že plán nemá být o „porcování medvěda“, peníze by měly jít do konkurenceschopných oblastí s vysokou přidanou hodnotou. Zmínil digitalizaci a plnění klimatických cílů. „Nechceme být montovnou Evropy,“ řekl. Dbát se musí podle něho i na sociální rozměr investic.

„Národní plán obnovy směřuje ke konturám, které si představujeme,“ uvedl poslanec ČSSD Ondřej Veselý. Návrh se podle něho posunul od investic do betonu do investic do lidí. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa návrh vznikal jako sbírka přání jednotlivých resortů a účelových skupin. „Plán byl zpracován jako povinné slohové cvičení, které vyžaduje Evropská unie,“ řekl.

Poslanec Jiří Kobza za SPD uvedl, že evropský plán mu připomíná rychlou půjčku na novou kuchyň, přičemž se neví, kdo ji splatí. Zadlužování je podle něho třeba zastavit. Martin Baxa za ODS nabádal k tomu, aby se s penězi vzhledem k nutnosti jejich následného splacení zacházelo obezřetně.

Evropská komise stanovila jako nejzazší termín předložení plánu konec dubna. Ona a následně Rada Evropské unie by se měly vyjádřit do tří měsíců od předložení ze strany členských států.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme