Na návrzích Babiše i Hamáčka na zrušení superhrubé mzdy by vydělali jen bohatí, říká ekonomka

Dva měsíce a tři dny před koncem roku není jasné, jak vysoké daně z příjmů budeme platit od 1. ledna. Poslanci o návrhu zrušení superhrubé mzdy a o sazbách daně z příjmu budou teprve hlasovat. Rozdílné návrhy v tomto směru předložili nejen opoziční poslanci, ale dokonce i šéfové obou vládních stran. Hostem Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byla ekonomka Klára Kalíšková z výzkumného střediska CERGE-EI.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Andrej Babiš v tomto týdnu Sněmovně oficiálně navrhl to, o čem mluvil už od prázdnin. Tedy zrušení superhrubé mzdy s tím, že bychom od ledna platili z příjmů do 140 tisíc korun měsíčně 15 procent a z příjmů nad tuto částku 23 procent.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pokud chceme reformou superhrubé mzdy reflektovat dopady pandemie, měli bychom myslet na nízkopříjmové, říká Klára Kalíšková

Vy jste už v září tento návrh detailně analyzovali a dospěli jste k tomu, že není výhodný pro všechny. Pro koho je nejvýhodnější?
Jednoznačně nejvýhodnější je pro lidi s vysokými příjmy a se stabilní prací, protože v českém systému se daň z příjmů počítá z ročních výdělků. To znamená, že pokud dojde k takovému procentuálnímu snížení, což tady dochází, tak na tom jednoznačně nejvíc vydělají ti, kteří mají nejvyšší příjmy a mají je po celý rok.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček přišel s protinávrhem. Také chce zrušit daň ze superhrubé mzdy, ale chce mít jiné sazby daně. Nižší by podle něj neměla být ve výši 15 procent, ale 19 procent. Pocítili by to zaměstnanci vůbec?
Určitě by to pocítili. Tím, že se dnes počítá 15 procent ze superhrubé mzdy, tak to odpovídá 20,1 procentům z hrubé mzdy. Pokud budeme počítat daň z příjmů z ní, tak jakákoliv hodnota, která bude nižší než 20,1 procent, lidem sníží placené daně, ale nebyla by to tak výrazná změna.

Pokud chceme touto reformou reflektovat dopady pandemie a ekonomické krize, měli bychom primárně myslet na nízkopříjmové. Bohužel u všech těchto návrhů je úplně jedno, jak nastavíme sazbu daně, protože jim tím nepomůžeme.

V druhé části návrhu chce Jan Hamáček kromě zrušení superhrubé mzdy také zvýšit slevu na poplatníka, tedy tu částku, kterou si může každý ze své daně odečíst. Chce ji zvýšit na 2400 korun na rok. Je to ta částka, která by pomohla každému?
Zase bohužel ne, protože tahle sleva na poplatníka může snížit daň z příjmů na nulu. Nemůže ale takzvaně jít do daňového bonusu, neboli negativní daně. To znamená, že pokud jsou nízkopříjmoví na nule, tak menší nula je stále nula a pokud bychom chtěli, aby změny v téhle slevě dopadly na lidi s nulovými daněmi, museli bychom udělat ještě jednu změnu a to, abychom jim umožnili čerpat tuhle slevu do daňového bonusu.

To znamená, že by člověk neplatil daně, ale dostával je od státu. Tenhle bonus je v dnešním systému zakotven jen ve slevě na dítě. Na děti můžete od státu daně dostávat, ale u slevy na poplatníka to není možné.

Jak se promítne ekonomická krize spojená s pandemií koronaviru do státního rozpočtu? A na koho pandemie dopadla nejhůř? Poslechněte si celý rozhovor s ekonomkou Klárou Kalíškovou z výzkumného střediska CERGE-EI.

Tomáš Pancíř, vla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme