Navýšení dluhového stropu USA prošlo Kongresem. Podpisem ho stvrdil i Obama
Spojené státy se na poslední chvíli vyhnuly finančnímu kolapsu. Obě komory Kongresu schválily zákon, který ukončil platební neschopnost americké vlády a navýšil dluhový strop. Kompromisní normu dohodli v Senátu, kde mají většinu demokraté. Zákon pak odhlasovala i republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů a podepsal ho prezident Barack Obama.
Spojené státy na poslední chvíli odvrátily nebezpečí, že by nemohly splácet své dluhy. Obě komory se shodly na kompromisním návrhu a prezident Barack Obama normu následně definitivně potvrdil.
„Chci předákům obou stran poděkovat, že se nakonec dohodli,“ řekl šéf Bílého domu. „Před námi je spousta práce, v první řadě ale musíme získat zpět důvěru Američanů, o kterou jsme přišli v předešlých týdnech," dodal. Zároveň zdůraznil, že příště se podobné záležitosti nesmí řešit na poslední chvíli.
Znovu se tak můžou otevřít vládou provozované úřady, muzea a národní parky a do práce se vrátí statisíce vládních zaměstnanců, kteří byli na nucené dovolené. Kompromisní návrh ale zajistí financování americké vlády jen do 15. ledna a dluhový strop vyprší už 7. února 2014. Celý boj se tak odehraje znovu.
„Pokud Kongres dá vládě rozpočet a ta ho utratí o dva a půl měsíce dřív, než by měla, tak se problém jen odsune," upozornil spolupracovník Českého rozhlasu ve Spojených státech Dušan Neumann. Něco podobného se už stalo v roce 1996, i když tehdy prý nebyl problém dluhového stropu tak výrazný.
Americkým zákonodárcům se přes dva týdny nedařilo najít shodu na zásadních rozpočtových otázkách a vláda kvůli tomu byla v platební neschopnosti. Dohodu blokovali především někteří republikáni, kteří odmítali souhlasit s reformou zdravotnictví, takzvanou Obamacare, kterou prosazují demokraté.
O tom, co se bude dít ve Washingtonu dál, mluvil v Ranním Interview Radiožurnálu komentátor ČRo Milan Slezák
Republikánům se nelíbily například některé dodatky zákona.
„Například, že se budou zdaňovat medicínská zařízení, aby byly na zákon peníze. Některým vadilo to, že se nevztahuje na zákonodárce ani na prezidenta, jiným, že celý zákon má asi 2600 stran a nikdo ho nebyl schopen pořádně přečíst. Těch výjimek bylo daleko více, ale první a základní je ta ústavní, že vláda nemá právo nařizovat občanům, co si mají koupit, a co ne," vysvětlil Neumann.
Přesto se nějaký kompromis očekávat dal. „Schválení (dohody, pozn. red.) není žádným velkým překvapením, protože jinak by nastoupila velice přísná měřítka, která by omezila výkon vlády a platbu zákonodárců, což si žádný z nich nechtěl připustit,“ dodal Neumann.
Odpor republikánů k reformě zdravotnictví a dalšímu zadlužování země ale trvá a obě strany budou dál jednat o kompromisu a možnosti dalších škrtů. Mezi demokratickými kongresmany přitom převažuje názor, že republikáni ochromili chod úřadů kvůli vlastním zájmům a na úkor občanů.
Ke kompromisní dohodě k odvrácení finančního kolapsu v USA se ve vysílání Radiožurnálu vyjádřil také investiční bankéř Ondřej Jonáš
„Miliony lidí nedostaly výplatu. Hospodářství zesláblo a důvěra i víra světa ve Spojené státy je otřesená, finančně i celkově. Proto dnešek není šťastný, ale chmurný den. Nikdy už bychom neměli projít tím, čím jsme prošli," podotkl senátor Chuck Schumer.
Podle předního senátora za Republikánskou stranu a Obamova protikandidáta v prezidentských volbách 2008 Johna McCaina šlo o „jednu z nejostudnějších kapitol“, jakou v Kongresu zažil.
Podle prvních odhadů ratingové agentury Standard and Poor´s vyšlo Spojené státy šestnáctidenní rozpočtové provizorium na zhruba 24 miliard dolarů, v přepočtu téměř půl bilionu korun.
